Mediální obraz českého předsednictví: Potlesk za plyn, rozpaky z Entropy

Přibližně dvě třetiny lednových příspěvků (65 %) pojednávaly o českém předsednictví v neutrálním duchu. Podíl pozitivních příspěvků (11 %) převažoval nad podílem příspěvků negativních (6 %). Necelá pětina článků (18 %) se vyznačovala ambivalentním hodnocením, tj. obsahovala ve vyvážené míře pozitivní i negativní skutečnosti. Zde je nutno podotknout, že v lednové medializaci českého předsednictví hrála důležitou roli plastika Entropa, která byla u příležitosti českého předsednictví vystavena v Bruselu. Pokud bychom nebrali v úvahu články o Entropě, snížil by se podíl negativních příspěvků z 6 % na 3 %.

Medializace předsednictví v jednotlivých titulech

Graf nalevo zachycuje lednovou publicitu českého předsednictví ve vybraných titulech s ohledem na hodnotové zabarvení příspěvků. Výsečový graf napravo ukazuje poměr hodnotově zabarvené medializace předsednictví ve všech sledovaných titulech. V jednotlivých příspěvcích byly hodnoceny pouze pasáže týkající se samotného předsednictví.

O českém předsedání EU nejčastěji informovaly Lidové noviny (267 článků), jež se především zaobíraly zapojením českých politiků do řešení plynové krize a jejich snahou zajistit příměří mezi Izraelem a palestinským Hamásem (viz níže). Většina negativních hodnocení (12 z 20) se vázala k dílu Davida Černého Entropa. Necelá polovina pozitivních příspěvků (16 z 35) ocenila český vklad do jednání o vyřešení plynové krize. Kladně zabarvené příspěvky (35) tvořily celkem 13 % medializace evropského předsednictví v LN, což bylo nejvíce ze všech sledovaných deníků.

V těsném závěsu za Lidovými novinami následovala Mladá fronta DNES (264 příspěvků), která nejvíce ze všech monitorovaných médií rozebírala Černého Entropu (viz níže). Relativně nejkritičtější k vystupování ČR v čele EU bylo v rámci celostátních deníků Právo, které se přiklonilo k negativnímu hodnocení v 8 % příspěvků. Deníku se obecně příliš nezamlouvala instalace Entropy v budově Rady EU a přístup české vlády k válce v Gaze.

V informování o českých předsednických aktivitách za trojicí LN, MFD a Právo mírně zaostaly Hospodářské noviny (171 příspěvků), které zčásti doplatily na fakt, že nevycházejí v sobotu. Pokud bychom poměřovali, který ze zpravodajských deníků se k českému předsednictví stavěl nejvíce neutrálně, zvítězily by právě Hospodářské noviny, v nichž neutrálním příspěvkům náležel 72% podíl (MFD – 69 %, Právo – 64 %, LN – 62 %). V porovnání se zpravodajskými deníky české předsedání Evropě příliš nesledoval bulvární Blesk. Tomuto deníku se nezamlouvala Entropa, jíž věnoval všechny tři negativní příspěvky zabývající se evropským předsednictvím ČR. Nutno podotknout, že autory dvou ze tří negativně laděných příspěvků byli čtenáři listu.

Z týdeníků na české předsednictví nejkritičtěji nahlíželo Euro, kde české evropské aktivity hodnotilo nepříznivě celkem 16 % příspěvků. Vedle Entropy a kritiky vlády ze strany opozice kvůli jejímu přístupu ke konfliktu mezi Izralelem a Hámasem patřily k námětům negativních článků též „galavečer pro Evropu“ v Národním divadle či údajné poškození reputace státu po úniku zápisu loňského rozhovoru mezi Nicolasem Sarkozym a Mirkem Topolánkem do českých médií. Naopak největšího ocenění se českému předsednictví dostalo v týdeníku Respekt, který publikoval 37 příspěvků, z nichž téměř čtvrtina (9, tj. 24 %) měla pozitivní zabarvení. Třetina kladně laděných příspěvků se týkala kontroverzní Entropy. Vysoký podíl pozitivních příspěvků na medializaci českého předsednictví byl též zaznamenán v Reflexu (22 %) a v  Ekonomu (21 %). Oba týdeníky vyzdvihly v pozitivních příspěvcích zejména vystupování českých vládních představitelů při řešení konfliktu na Blízkém východě a při snaze zajistit obnovení dodávek plynu přes Ukrajinu do Evropy. Tituly Ekonom a Týden držely jeden primát – během ledna se na jejich stránkách neobjevil ani jeden jednoznačně negativní příspěvek. Všechny tři pozitivně laděné články uveřejněné v Týdnu chválily Entropu Davida Černého.

Vývoj medializace

Graf znázorňuje vývoj medializace českého předsednictví v období od 1.1.2009 do 31.1.2009. Vzhledem k tomu, že do analýzy byly zahrnuty pouze deníky a týdeníky, dosahovala publicita předsednictví nulových hodnot vždy o nedělích a o svátcích, kdy tato tištěná periodika nevycházejí.

Vysokou medializaci českého předsednictví v první lednové dekádě zapříčinily dvě zmiňované krize (přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy a válka v pásmu Gazy), do jejichž řešení se česká vláda zapojila. V týdnu od 12.1. do 18.1. řešila média hlavně Entropu. Plastika Davida Černého neopouštěla stránky sledovaných listů ani v následujícím týdnu, kdy se média zajímala například i o summit evropských ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích. V posledním lednovém týdnu patřila k častým námětům příspěvků snaha české vlády učinit z vybudování plynovodu Nabucco jednu z evropských priorit v energetice.

Tematické členění medializace předsednictví

Graf ukazuje nejmedializovanější témata a kauzy spjaté s českým předsednictvím. K jednomu příspěvku mohlo být přiřazeno i více kauz. Hodnotové zabarvení jednotlivých kauz se nemuselo shodovat s celkovým vyzněním příspěvku.

Dominantní vliv na mediální obraz českého předsednictví měly tři události – plynová krize, válka na Blízkém východě a instalace plastiky Entropa v Bruselu. Tyto tři kauzy podrobně rozebíráme níže. Obraz ČR coby předsednické země EU vylepšoval její důraz na energetickou bezpečnost EU a s ní související výstavbu plynovodu Nabucco. Kladného hodnocení se dostalo i některým kulturním a společenským akcím doprovázejícím české předsednictví. Příznivý mediální ohlas vzbudil zejména český ples v Bruselu (Právo 30.1.2009 a MF DNES 31.1.2009). Část pozitivních příspěvků se zaobírala summitem v Luhačovicích (přínos pro město, chvála organizátorům) a výroky zahraničních politiků, kteří oceňovali připravenost ČR na premiéru v čele EU. Naopak nemálo negativních a ambivalentních příspěvků vycházelo z citací zahraničních médií, která často zpochybňovala schopnost české vlády řídit Evropu. Trnem v oku zahraničním novinářům často byla odkládaná ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR a nejistá většina Topolánkova kabinetu v českém parlamentu. Některá média si též kladla otázku, jaký bude vztah prezidenta Václava Klause, jehož někteří politici a novináři označují za „euroskeptika“, k českému předsednictví. S rozpaky připomínaly tuzemské deníky a týdeníky i heslo „Evropě to osladíme“, jež uvozovalo některé texty negativně hodnotící Černého Entropu.

Podrobnější náhled na vybrané kauzy

Válka v Gaze

Graf nalevo ukazuje, jak české aktivity na Blízkém východě hodnotily jednotlivé tituly. Graf napravo ilustruje poměr hodnotově zabarvené medializace dané kauzy ve všech sledovaných denících a týdenících.

Necelá polovina příspěvků o zapojení českého předsednictví do řešení krize na Blízkém východě zaujímala hodnotící postoj. Skóre pozitivních a negativních příspěvků bylo poměrně vyrovnané (24:22, respektive 11% vs. 10% podíl na celkové medializaci kauzy). Necelá polovina pozitivních hodnoceních se vyskytla na stránkách Lidových novin (11 ze 24), které chválily spíše proizraelský postoj české delegace pod vedením ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Naopak za „černobílý“ pohled na blízkovýchodní konflikt kritizovali českou vládu prezident Václav Klaus a někteří komentátoři deníku Právo. Negativní a ambivalentní příspěvky vesměs zdůrazňovaly, že česká mise nepřinesla výraznější výsledky. Média též často odkazovala na výrok izraelské ministryně zahraničí Cipi Livniové, jež zpochybňovala český návrh na rozmístění pozorovatelů v pásmu Gazy po uzavření příměří. Nezanedbatelná část ambivalentních příspěvků zohledňovala paralelní misi Nicolase Sarkozyho na Blízkém východě. V médiích se v této souvislosti objevily hlasy o nejednosti Evropy či o nedůvěře západoevropských politiků ve schopnosti českého předsednictví.

Plynová krize

Graf nalevo ukazuje, jak české úsilí obnovit dodávky ruského plynu do Evropy posuzovaly jednotlivé tituly. Graf napravo zachycuje poměr hodnotově zabarvené medializace dané kauzy ve všech sledovaných denících a týdenících.

Pětina všech příspěvků vztahujících se k českému diplomatickému zapojení do řešení plynové krize se přikláněla k pozitivnímu hodnocení. Tyto příspěvky oceňovaly rychlost a nasazení týmu vedeného premiérem Topolánkem, který se snažil pomocí „kyvadlové diplomacie“ na trase Moskva-Kyjev zajistit obnovení dodávek plynu do Evropy přes ukrajinské území. Média též často zdůrazňovala pochvalu, kterou udělil českému premiérovi jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Skutečnost, že navzdory všem dohodám nezačal po Topolánkově návratu do Prahy plyn téci do Evropy, přisuzovali novináři zpravidla selhání na ukrajinské straně, která k již podepsané smlouvě přidala vlastní dodatek. Pod polovinou negativních příspěvků (2 ze 4) byl podepsán předseda ČSSD Jiří Paroubek, jenž českému předsednictví vytýkal „chybnou analýzu problému“ (MF DNES 26.1.2009) respektive „chybnou a nedotaženou misi M.Topolánka v Rusku a na Ukrajině“ (Právo 16.1.2009). Komentátor deníku Právo Petr Uhl (8.1.2009) podrobil kritice Topolánkův výrok, že Češi nebudou arbitrem v rusko-ukrajinském sporu o zemní plyn, neboť se jedná o spor obchodní. Hospodářské noviny citovaly deník Financial Times, podle nějž české předsednictví „tápe při řešení krizí v Gaze či Gazpromu“ (HN 19.1.2009).

Entropa

Graf nalevo zachycuje, jak hodnotily jednotlivé tituly umístění plastiky Entropa v budově Rady EU. Graf napravo představuje poměr hodnotově zabarvené medializace dané kauzy ve všech sledovaných denících a týdenících.

Jen málokoho nechalo chladným dílo Davida Černého nazvané Entropa. Více než čtyři pětiny příspěvků nesly hodnotové zabarvení. Ambivalentní příspěvky obsahovaly rozličné reakce na toto dílo, ať už ze strany českých a zahraničních politiků či tuzemských a zahraničních médií. Velká část negativních a ambivalentních příspěvků se točila kolem zobrazení Bulharska jako tureckého záchodu. Někteří kritici vytýkaly Entropě povrchnost. Značnou porci kritiky sklidilo jednání autora plastiky, jenž české vládě coby zadavateli tvrdil, že na Entropě se podíleli zástupci všech členských zemí EU, přičemž ve skutečnosti vytvořil dílo sám za pomocí dvou přátel. Pro některé novináře tato mystifikace představovala typický český šlendrián a oslabila pozici ČR ve funkci předsednické země EU. Někteří se pozastavili i nad tím, že tvůrci si dělají legraci z jednotlivých států s výjimkou ČR, v jejímž případě si dělají legraci pouze z prezidenta Václava Klause (Bohumil Doležal v LN 20.1.2009). Nepříznivého hodnocení se dostalo i prezentaci Entropy v Bruselu, během níž se David Černý a vicepremiér Alexandr Vondra omluvili všem, které plastika urazila. Tato omluva se občas nezdála ani zastáncům Černého díla (Dalibor Balšínek v Týdnu 26.1.2009). Příznivci Entropy považovali plastiku za vtipnou, neotřelou, bourající stereotypy. Někteří též vyzdvihovali Entropu v porovnání s údajně nevýraznými prezentacemi předcházejících předsednictví.

Hodnocení aktérů českého předsednictví

Graf zachycuje nejčastěji medializované aktéry českého předsednictví s ohledem na jejich hodnocení. Do grafu byl zahrnut i premiérův mluvčí pro předsednictví Jiří F. Potužník.

Nejčastěji pozitivně hodnoceným českým představitelem se stal ministerský předseda Mirek Topolánek, přičemž českého premiéra chválila média především v souvislosti s jeho vystupováním v době plynové krize (23 z 31 pozitivních příspěvků). Takřka polovina negativních příspěvků (6 ze 13) o Mirku Topolánkovi pocházela z deníku Právo, kde mu například politolog Jiří Pehe vytýkal, že se ještě před začátkem českého předsednictví více nezasazoval o ratifikaci Lisabonské smlouvy (23.1.2009). Autory čtyř negativních článků o českém premiérovi byli představitelé opoziční ČSSD (Jiří Paroubek v MF DNES a v Právu, Jiří Havel v HN a Jan Hamáček v Euru). Značný počet pozitivních příspěvků (24) zaznamenal též ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když většina kladných hodnocení (14 z 24) se týkala jeho přístupu k izraelsko-palestinskému konfliktu v pásmu Gazy. Ke stejnému tématu se ovšem vázalo i všech 14 negativních příspěvků a většina (16 z 18) ambivalentních příspěvků o ministru Schwarzenbergovi. Tyto příspěvky buď zpochybňovaly ministrův proizraelský postoj, a nebo kritizovaly výsledky jeho mise.

K nejkritizovanějším českým představitelům patřili prezident Václav Klaus a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Více než třetina negativních příspěvků o Václavu Klausovi (9 z 23) odkazovala na kritiku české hlavy státu ze strany zahraničních médií, jež poukazovala na údajný prezidentův euroskepticismus. České deníky věnovaly pozornost názoru francouzského listu Le Figaro, podle nějž je Václav Klaus „zarputilý hanobitel Evropské unie“ (např. Právo 3.1.2009). Českému prezidentovi část novinářů a publicistů zazlívala jeho neochotu vyvěsit vlajku EU na Pražském hradě. Negativního hodnocení se Václavu Klausovi dostalo i v souvislosti s jeho postojem k blízkovýchodnímu konfliktu (Zbyněk Petráček v LN 6.1.2009). Alexandru Vondrovi v médiích notně uškodily okolnosti provázející vystavení plastiky Entropa v Bruselu. Této kauzy se totiž týkala drtivá většina negativních (17 z 18) a ambivalentních příspěvků (17 z 21) o českém vicepremiérovi. Někteří autoři jej volali k zodpovědnosti za údajný skandál, jejž způsobila instalace plastiky v budově Rady EU. Například šéfredaktor Reflexu Pavel Šafr o A.Vondrovi napsal: „Měl by z této ostudy vyvodit zodpovědnost a odejít“ (29.1.2009). Negativní či alespoň nejednoznačné reakce vyvolalo i slavnostní odhalení plastiky v Bruselu, při kterém se Alexandr Vondra a David Černý omluvili všem „uraženým“. Někteří publicisté a novináři v této souvislosti vicepremiérovi Vondrovi vytýkali, že se nechal Davidem Černým oklamat, když uvěřil jeho slibu, že na díle budou pracovat umělci z 27 zemí EU.

Osobnosti o českém předsednictví

Graf představuje osobnosti, které se ve sledovaných médiích nejčastěji vyjadřovaly k aktivitám spjatým s českým předsednictvím. Hodnotové zabarvení příspěvků se vztahuje k českému předsednictví. Do grafu byly započítány příspěvky, které citovaly danou osobnost přímo či nepřímo (seznámení čtenáře s jejím názorem, parafráze jejího výroku).

Kritický pohled na české předsednictví prezentoval v médiích především předseda ČSSD Jiří Paroubek, který vystavil negativní vysvědčení Topolánkově vládě především za její přístup k plynové krizi a ke konfliktu na Blízkém východě. Předseda ČSSD nepříznivě hodnotil i Entropu a projev Mirka Topolánka v Evropském parlamentu, kde se český premiér zmínil o údajné snaze ČSSD torpédovat aktivity českého předsednictví (např. „Topolánek je žalobníček, řekl šéf sociálních demokratů,“ Právo 16.1.2009). České předsednictví často kritizovala mluvčí bulharského zastoupení při EU Betina Jotevová, která požadovala odstranění (či alespoň zakrytí) Bulharska z Entropy Davida Černého. Entropa se nelíbila ani řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi. Bývalý šéf německé diplomacie Joschka Fischer kritizoval „chaotické vystoupení EU a evropských vlád“ při snaze zmírnit napjatou situaci v pásmu Gazy.

Naopak slova chvály měl pro Topolánkovu vládu předseda Evropské komise José Barroso, který označil české přípravy na předsednictví za „prvotřídní“ a poděkoval Mirku Topolánkovi za jeho úsilí usnadnit dohodu mezi Moskvou a Kyjevem o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Stejných témat se týkaly i pozitivně zabarvené výroky německého ministra zahraničí Steinmeiera. Za snahu vyřešit plynovou krizi Mirka Topolánka pochválil i ruský premiér Vladimir Putin. České deníky informovaly o telefonátu Mirka Topolánka s nastupujícím americkým prezidentem Barackem Obamou, jenž měl ocenit kroky českého předsednictví učiněné ve snaze ukončit válku v Gaze. Média si též všímala setkání české delegace v čele ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem s papežem Benediktem XVI., který „věří v úspěch českého předsednictví“ (např. MF DNES 29.1.2009).

Hodnocení Nicolase Sarkozyho v souvislosti s českým předsednictvím

Graf nalevo ukazuje, jak jednotlivé tituly hodnotily aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v souvislosti s českým předsednictvím. Výsečový graf napravo představuje poměr hodnotově zabarvené medializace N.Sarkozyho ve všech sledovaných denících a týdenících.

Značnou pozornost českých médií poutalo vystupování francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, neboť francouzské předsednictví předcházelo tomu českému a mnohá tuzemská i zahraniční média předpokládala, že se prezident Sarkozy nebude chtít vzdát pozice evropského leadra. Tato očekávání se do jisté míry naplnila na začátku ledna, kdy Nicolas Sarkozy křižoval Blízký východ paralelně s evropskou delegací vedenou Karlem Schwarzenbergem snažící se vyřešit konflikt v Gaze. Pozitivní příspěvky (celkem 6) většinou poukázaly na úspěchy Sarkozyho předsednictví ve druhém pololetí roku 2008 nebo obsahovaly výroky českých představitelů, kteří francouzskému prezidentovi oficiálně děkovali za jeho misi na Blízkém východě. Autoři negativních příspěvků (16 %) podrobili kritice údajnou Sarkozyho snahu zastínit české předsednictví při řešení války v Gaze či obecně jeho snahu udržet si pozici evropského „krále“. Například politolog Bohumil Doležal o francouzské hlavě státu napsal: „Vycítil českou slabost, pokrytecky podkuřuje bezmocnému Topolánkovi a démonizuje Klause, aby měl sám argumenty, proč pokračovat ve své vůdčí misi i po té, co francouzské předsednictví EU skončilo“ (LN 6.1.2009). Podle Hospodářských novin Sarkozy „zatím jeví velkou chuť se Čechům do vlády nad Evropou usilovně vměšovat“ (2.1.2009). Deník Blesk svůj článek o Schwarzenbergově cestě na Blízký východ nazval lapidárně „Se Sarkozym v patách“ (3.1.2009). Ambivalentně vyzněla více než polovina článků o vztahu Nicolase Sarkozyho k evropskému předsednictví ČR (50 příspěvků, tj. 52 %). Tyto příspěvky často opentlily Sarkozyho jméno různými přívlastky (nejčastěji „hyperaktivní“, dále například „ambiciózní“ či „kontroverzní“).

Medializace českého předsednictví v názorových příspěvcích

Graf nalevo znázorňuje, jak jednotlivé tituly psaly o českém předsednictví v názorových příspěvcích (glosy, komentáře, poznámky, sloupky, poznámky). Graf napravo nabízí pohled na poměr hodnotově zabarvené medializace předsednictví v názorových příspěvcích sledovaných deníků a týdeníků. Do názorových příspěvků nebyly zahrnuty čtenářské dopisy.

O názorové profilaci deníků do značné míry vypovídá vyznění názorových příspěvků. Nejčastěji chválily české předsednictví komentáře otištěné v Lidových novinách, které ocenily zejména český vklad do řešení plynové krize (6 z celkových 13 pozitivních příspěvků) a vládní postoj k válce v Gaze (4 pozitivní komentáře). V rámci dvou komentářů našla na stránkách LN zastání i Entropa. Ve zbývajícím pozitivním názorovém příspěvku hájil Alexander Tomský (12.1.2009) Václava Klause, kterého některé zahraniční listy kritizovaly kvůli jeho odmítání Lisabonské smlouvy. Vedle největšího zastoupení pozitivně laděných komentářů se Lidové noviny též vyznačovaly druhým nejvyšším počtem komentářů negativního ražení. Kritiku sklidila především plastika Entropa, s níž souviselo osm z 11 negativně zabarvených komentářů v LN.

Nejkritičtější postoj k českému předsednictví zaujalo Právo, jež uveřejnilo 13 negativních komentářů, které se v šesti případech soustředily na Entropu Davida Černého. Autorům třech dalších komentářů se nelíbilo vystupování české vlády při řešení krize v pásmu Gazy. Po jednom negativním názorovém příspěvku se vázalo k oslavě evropského předsednictví v Národním divadle, k představám vlády o řešení globální ekonomické krizi a k stále nedokončené ratifikaci Lisabonské smlouvy v ČR.

Graf rozlišuje autory názorových příspěvků podle jejich profese.

Graf ukazuje, jaké hodnotové zabarvení měly názorové příspěvky, jejichž autory byli kmenoví redaktoři sledovaných titulů.

Kmenoví redaktoři sledovaných titulů byli autory přibližně tří čtvrtin (72 %) názorových příspěvků o českém předsednictví. Nejvíce pozitivně zabarvených komentářů (8) pocházelo z pera redaktorů Lidových novin, přičemž po dvou pozitivních příspěvcích publikovali Zbyněk Petráček a Martin Weiss. Zatímco prvně jmenovaný psal v pozitivním duchu o názorech ministra Schwarzenberga na blízkovýchodní konflikt, Martin Weiss ocenil nasazení české vlády při řešení plynové krize. Druhý nejvyšší počet (7) pozitivně zabarvených redakčních komentářů uveřejnila MF DNES. Na stránkách nejčtenějšího zpravodajského deníku například chválil Viliam Buchert „Topolánkovu cestu na Rus“ (12.1.2009), Karel Steigerwald se zase zastal díla Davida Černého („Černého bruselská Entropa k Evropě patří“ 14.1.2009). Nejkritičtější pohled na české předsednictví panoval mezi komentátory deníku Právo, kde se o negativně zabarvené komentáře podělili Petr Uhl (3x), Martin Hekrdla (2x), Alexandr Mitrofanov a Radmila Hrdinová. Posledně jmenovaná recenzovala slavnostní večer k českému předsednictví: „Když pejsek s kočičkou pekli svůj narozeninový dort, vrazili do těsta ohlodané kosti, hlavu z husy a chcíplou myš. Pochoutky vybrané pro pejska a kočičku, leč z výsledku bolelo břicho. Podle téhož receptu hostitelé upekli slavnostní zahajovací večer našeho předsednictví Evropské unii a pozvali na něj do Národního divadla zástupce celé EU”.

Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media pro časopis TÝDEN.