Květnový obraz předsednictví: Evropské hvězdy nad Hradem

Pátý měsíc českého předsednictví se nesl ve znamení střídání vlád, s čímž úzce souvisela otázka, kdo z českých ústavních činitelů nahradí expremiéra Mirka Topolánka ve funkci šéfa Evropské rady. Jak ukázala analýza společnosti Newton Media, která sleduje obraz předsednictví ve vybraných titulech, dlouho byl žhavým adeptem na nástupnictví po Topolánkovi prezident Václav Klaus, jenž podle některých analytiků disponuje silnějším politickým mandátem než šéf úřednické vlády Jan Fischer. Těmto úvahám nahrávala skutečnost, že česká hlava státu řídila hned čtyři květnové summity – s Japonskem, Čínou, Ruskem a Koreou. Některá média s jistým údivem konstatovala, že při jednání s čínskou stranou poprvé zavlála na Pražském hradě vlajka EU. Ta se zde totiž od počátku roku neobjevila, za což byl prezident často kritizován. Sledované tituly řešily s měsíčním předstihem otázku, zdali se Václav Klaus ujme i moderování červnové Evropské rady, jež představuje jakési finále našeho předsednictví. Spekulace, které zahrnovaly i údajné hlasy požadující odložení summitu na dobu švédského předsednictví, ukončil na konci května sám prezident, jenž navrhl, aby schůzce předsedal Fischer.

Navzdory květnové „smršti“ summitů, Východním partnerstvím počínaje a jednáním evropských a asijských ministrů zahraničí v Hanoji konče, nedoznal obraz předsednictví v porovnání s dubnem výraznějších změn. Převažovaly neutrální zmínky (63 %), které se nejčastěji věnovaly jednotlivým summitům a odhodlání nové vlády učinit předsednictví jednou z jejích hlavních priorit. Navzdory záměru Fischerova kabinetu dokončit důstojně evropský mandát hodnotila média české předsednictví jako nezvratně poškozené. Stejně jako v předcházejících dvou měsících byl hlavní příčinou březnový pád Topolánkovy vlády uprostřed předsedání Evropě. Výrazná většina komentátorů stále jen těžko hledala pochopení pro ty, již se na vyslovení nedůvěry vládě ve Sněmovně podíleli. Předsednictví v podání týmu Mirka Topolánka chválil v médiích předseda EK José Barroso. Naopak nejcitovanějším kritikem českého šéfování Unii se stal italský premiér Berlusconi, který veřejně zapochyboval o schopnostech české úřednické vlády vést evropskou sedmadvacítku. T

Medializace předsednictví v jednotlivých titulech

Graf nalevo zachycuje květnovou publicitu českého předsednictví ve vybraných titulech s ohledem na hodnotové zabarvení příspěvků. Výsečový graf napravo ukazuje poměr hodnotově zabarvené medializace předsednictví ve všech sledovaných titulech. V jednotlivých příspěvcích byly hodnoceny pouze pasáže týkající se samotného předsednictví.

Potřetí v tomto roce nejčastěji rozebíraly evropské předsednictví Lidové noviny. Čtyři z pěti negativních i mnohé ambivalentní příspěvky zdůrazňovaly poškození pověsti předsedající země pádem vlády. Podobně jako další tituly si i LN všímaly dalšího dění kolem plastiky Entropa, k níž média téměř automaticky přiřazují přívlastek „kontroverzní“. Necelá třetina nejednoznačných příspěvků z LN rozebírala vliv Václava Klause na předsednictví. Jednalo se mimo jiné o jeho předsedání summitům s Čínou (např. „Server: Klaus ztíží debatu o klimatu“ 19.5.2009), respektive s Ruskem („Klaus svatebním generálem“ 23.5.2009). Jak již bylo výše řečeno, sledovaná média včetně Lidových novin se soustředila na otázku, zdali evropské žezlo po Mirku Topolánkovi převezme Václav Klaus nebo nový český premiér (např. „Fischer: Summit vedu já“, LN 13.5.2009). Mezi náměty pozitivních příspěvků publikovaných v LN náležely: projekt Východní partnerství, zákaz dovozu výrobků z tuleňů do EU, postoj Topolánkova předsednického týmu k blízkovýchodnímu konfliktu a telekomunikační balíček schválený pod taktovkou českého předsednictví.

Nejvíce negativně zabarvených článků (13) přinesla Mladá fronta DNES, která při kritice předsednictví vycházela převážně z následků pádu vlády na pověst ČR coby předsedající země EU. Například podle komentátora listu Martina Komárka chrání Lisabonská smlouva Evropskou unii před „havárií, jaká potkala české předsednictví“ (7.5.2009). Nejednoznačné příspěvky (20) se kromě pádu vlády či vystupování českého prezidenta při jednotlivých summitech („Řešil Klaus s Číňany lidská práva? Záhada“ 21.5.2009) zaobíraly například i hrozícím nezájmem o české předsednictví po konci Topolánkovy vlády ze strany ostatních členů EU (např. „Summit? Zatím bez ministrů“ – publikováno v jihomoravské příloze MFD 15.5.2009). Kladně laděné články pocházející z MF DNES vyzdvihly množství nových předpisů pro celou Unii vyjednaných za našeho předsednictví (2x 14.5.2009), zákaz obchodování s výrobky z tuleňů v rámci EU (6.5.2009), předsednickou bilanci odcházející vlády Mirka Topolánka (11.5.2009) a pochvalná slova německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera na adresu českého předsednictví (30.5.2009). Zákaz prodeje produktů z tuleňů ocenilo i Právo, jež dále v pozitivním duchu zprostředkovalo chválu evropského předsednictví ČR z úst předsedy Evropské komise a japonského premiéra. Častěji než ostatní sledovaná média se Právo v negativních příspěvcích zaměřilo na jednotlivé kroky českého předsednictví. Například komentátor deníku Alexandr Mitrofanov (9.5.2009) podrobil kritice projekt Východní partnerství, Michal Mocek zase zpochybnil výsledky summitů s Ruskem a Čínou (23.5.2009). Přibližně třetina ambivalentních příspěvků v deníku Právo posuzovala vztah českého prezidenta k předsednictví, přičemž část těchto článků tlumočila obavy zahraničního tisku („Le Monde: Klaus je padouchem Evropy“ 15.5.2009). Další nejednoznačné zmínky se vázaly ke „kontroverzní“ plastice Davida Černého coby oficiální prezentaci předsedající země („Entropa je sundaná“ 13.5.2009) či k evropsko-čínskému setkání v Praze („Jejich Čína v Praze“ 21.5.2009).

V rámci českých deníků vykázaly největší podíl (přibližně 7 %) pozitivních článků na publicitě předsednictví Hospodářské noviny. S příznivým hodnocením se zde setkal například důraz ČR na energetickou bezpečnost (19.5.2009). V jednom případě přispěl ke kladnému hodnocení prezident Václav Klaus, jenž ocenil oficiální heslo českého předsednictví „Evropa bez bariér“ (15.5.2009). Všechny negativní příspěvky publikované v HN přímo či nepřímo označovaly pád vlády v poločase předsednictví za ostudu (např. „Když je domácí košile bližší než unijní kabát“ 11.5.2009 nebo „Z dobré image Česka zbyla v Bruselu jen Entropa“ 6.5.2009). Ambivalentní příspěvky se vyznačovaly náměty shodnými pro všechna sledovaná média. Náležely k nim Entropa, střídání vlád v poločase předsedání Unii a obavy zahraničních i domácích politiků a novinářů z nárůstu vlivu Václava Klause na řízení EU. Bulvární deník Blesk v jediném negativně laděném článku poznamenal: „Česká vláda a její předsednictví Evropě má na kontu další minus. Podle spolupracovníka prezidenta Sarkozyho zmizela Evropa kvůli Čechům z mapy světa!“ (7.5.2009). Dvě ambivalentní hodnocení se týkala plastiky Entropa a údajně slabého evropského mandátu nové vlády Jana Fischera. Druhý příspěvek vycházel z vystoupení italského premiéra Silvia Berlusconiho (viz níže).

Ze sledovaných týdeníků přistupoval k evropskému předsednictví ČR nejkritičtěji Ekonom, kde negativní příspěvky tvořily cca 38 % celkové medializace. V jednom ze tří negativních příspěvků, které se všechny točily kolem výměny vlády v poločase předsednictví, se Blahoslav Hruška zamýšlel nad předčasným zmizením Entropy ze sídla Rady EU: „Osm entrotun teď vymění Brusel za Holešovice. Za co vymění Vondra Strakovku, zatím není jasné. Jisté je jen to, že model předsednictví, který pomáhal budovat, si nikdo nekoupí“ (21.5.2009). Nejvyšší počet negativních příspěvků (4) přinesl Respekt, který ve dvou případech odkazoval na kritiku našeho předsednictví na stránkách zahraničního tisku. Zbývající dva příspěvky se zaobíraly důsledky pádu Topolánkova kabinetu na postavení Česka coby země předsedající EU. V jednom z nich exministr Ivan Langer v souvislosti s ratifikací Lisabonské smlouvy podotkl: „(…) po tom, co se stalo v rámci hlasování o nedůvěře vládě během českého předsednictví, mám obavu, že hůř už naše pověst být pošramocena nemůže“ (4.5.2009). Časopis Týden otiskl jediný negativní příspěvek, jehož obsahem byla citace rakouského deníku Kurier, který charakterizoval českou bilanci v čele EU následovně: „Chaos, poruchy a trapnosti“ (18.5.2009). Dvěma pozitivními články vylepšil obraz českého předsednictví týdeník Reflex. V prvním případě (14.5.2009) se jednalo o text bývalého editora francouzského deníku Le Monde Luca Rosenzweiga, jenž poděkoval Česku především za jeho postoj v izraelsko-palestinském konfliktu a za zásadové jednání na ženevské konferenci o rasismu. Ve druhém příspěvku udělil Reflex našemu předsednictví kladné body za projekt Východní partnerství (14.5.2009). Týdeník Euro pochválil ČR za dokončení reformy evropského pojišťovnictví (18.5.2009). Naopak kritika české „vlády“ nad Evropou v tomto týdeníku souvisela s názorem amerického deníku The New York Times, který nahlíží na české předsednictví jako na „jedno z nejhorších za poslední léta“ (18.5.2009).

Vývoj medializace

Graf znázorňuje vývoj medializace českého předsednictví v období od 1.5.2009 do 31.5.2009. Vzhledem k tomu, že do analýzy byly zahrnuty pouze deníky a týdeníky, dosahovala publicita předsednictví nulových hodnot vždy o nedělích a o svátcích, kdy tato tištěná periodika nevycházejí.

Květnová publicita předsednictví vyvrcholila v jedenáctý den měsíce, kdy se české deníky a týdeníky zaměřily na jmenování nové vlády Jana Fischera a na výsledky pražských summitů Východní partnerství a Jižní koridor, jimž ještě předsedal odstupující premiér a šéf Rady EU Mirek Topolánek.

Vývoj medializace předsednictví v prvním pololetí roku 2009

Graf představuje vývoj medializace českého předsednictví v prvním pololetí roku 2009 s ohledem na hodnotové zabarvení příspěvků.

Vývoj medializace předsednictví v prvním pololetí roku 2009

Graf porovnává poměr hodnotově zabarvené medializace evropského předsednictví ČR v jednotlivých měsících roku 2009.

Květnová publicita předsednictví sestávala ze 497 příspěvků, což znamenalo nejmenší počet od začátku letošního roku. Dosavadní minimum představoval výsledek z února (524 příspěvků).

Tematické členění medializace předsednictví (květen 2009)

Graf ukazuje nejmedializovanější témata a kauzy spjaté s českým předsednictvím. K jednomu příspěvku mohlo být přiřazeno i více kauz. Hodnotové zabarvení jednotlivých kauz se nemuselo shodovat s celkovým vyzněním příspěvku.

Otřesy na domácí politické scéně stále výrazně ovlivňovaly obraz evropského předsednictví ČR. Média často připomínala škody způsobené náhlou smrtí vlády Mirka Topolánka v poločase její evropské mise. Obecně lze říci, že žádná velká očekávání si sledované tituly s nástupem úřednické vlády nespojovaly. Podle českých deníků a týdeníků může Fischerův tým maximálně zmírnit následky požáru, jenž v březnu vypukl v  Poslanecké sněmovně. Pro mnohé analytiky a publicisty bylo v tomto směru důležité, zdali do uvolněného křesla šéfa Evropské rady zasedne prezident Václav Klaus, anebo nový ministerský předseda. Prezidentovo jméno se skloňovalo hlavně v souvislosti s červnovým summitem, kde by se měly doladit záruky pro Irsko, které se chystá na opakované referendum o Lisabonské smlouvě, mezi jejíž nejznámější odpůrce právě Václav Klaus náleží. Vztah českého prezidenta k předsednictví hodnotila média nejčastěji ambivalentně, výrazného zastoupení dosáhly i negativní příspěvky. Nezřídka se jednalo o citace ze zahraničních deníků a internetových serverů, které tepaly názory Václava Klause na vývoj evropské integrace .

Z květnových akcí českého předsednictví se největší pozornosti těšil summit Východní partnerství, někdy v médiích nesprávně zaměňovaný za navazující summit Jižní koridor. Ze schůzek, jež moderoval Václav Klaus, se nejvíce psalo o setkání s čínskou reprezentací na Pražském hradě. Na přední stránky deníků se opět vrátila Entropa a to hlavně kvůli rozhodnutí jejího autora Davida Černého přemístit plastiku z Bruselu do Prahy dříve, než bylo plánováno. Předčasný konec prezentace Entropy v budově Rady EU pro nemálo komentátorů symbolizoval nevydařené české předsednictví. Některé deníky při této příležitosti citovaly nového ministra zahraničí Jana Kohouta: „Já si myslím, že se jedná o dvojí pitomost. První, že sem (Entropa) byla umístěna, druhá, že je teď sundávána“ (např. LN 12.5.2009).

Podrobnější náhled na vybrané kauzy

Vztah domácí politika – evropské předsednictví

Graf nalevo ukazuje, jak vztah domácí politiky k evropskému předsednictví hodnotily jednotlivé tituly. Graf napravo ilustruje poměr hodnotově zabarvené medializace dané kauzy ve všech sledovaných denících a týdenících.

Vztahem domácí politiky k evropskému předsednictví, jenž zahrnoval mimo jiné příspěvky o střídání vlád uprostřed předsednictví, o otázkách nástupnictví v čele Evropské rady či o záměru vlády Jana Fischera učinit evropské předsednictví jednou ze svých priorit, se nejčastěji zabývalo Právo. V porovnání s Mladou frontou DNES neviděli redaktoři a komentátoři zmíněného deníku přepřáhání uprostřed předsednictví tak dramaticky. Výskyt kritických zmínek o vyslovení nedůvěry vládě v poločase jejího evropského mandátu dosahoval v MF DNES více než dvojnásobné hodnoty než v Právu (viz následující graf).

Hodnocení aktérů pádu vlády – s ohledem na evropské předsednictví

Graf nalevo znázorňuje, jak se jednotlivé tituly stavěly k rozhodnutí opozice vyslovit nedůvěru vládě, jež právě předsedá Evropské unii. Výsečový graf ukazuje poměr hodnotově zabarvených příspěvků o tomto kroku opozice ve všech sledovaných titulech.

Východní partnerství

Graf nalevo ukazuje, jak projekt Východní partnerství posuzovaly jednotlivé tituly. Graf napravo zachycuje poměr hodnotově zabarvené medializace dané kauzy ve všech sledovaných denících a týdenících.

Pražskému summitu, na němž bylo slavnostně ustanoveno tzv. Východní partnerství, se dostalo největší pozornosti v Lidových novinách, které navíc uveřejnily jeden ze čtyř pozitivních příspěvků o této kauze. Komentátor deníku Luboš Palata označil Východní partnerství za největší úspěch českého předsednictví (9.5.2009). Podobný názor zastával i redaktor Reflexu Marek Hudema: „Nešlo totiž o něco menšího než o to, pro koho bude území bývalých malých sovětských republik zadním dvorkem: jestli pro Evropskou unii, nebo pro Kreml. V tomhle zápase získala teď i díky českému předsednictví bod Evropa“ (14.5.2009). Jako „důležitý projekt“ vyzdvihl Východní partnerství německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (MF DNES 30.5.2009). Jeden z účastníku ankety týdeníku Euro nazvané Manažerský barometr spatřoval ve zmíněném projektu „rozumnou myšlenku“ (18.5.2009).

Jediný negativní ohlas byl zaznamenán v deníku Právo. Komentátor listu Alexandr Mitrofanov zpochybnil prohlášení, že připoutání šesti postsovětských států blíže k Unii není namířeno proti zájmům Ruska, a dodal: „Má-li být do programu východního partnerství investováno jen 600 milionů eur, přičemž postsovětským zemím není slíbeno členství v Evropské unii, vypadá to jako pokus váhavého střelce, z něhož nebude mít Moskva respekt. Topolánkova priorita tak sevřenost Unie spíše rozmělňuje, než aby ji posilovala“ (9.5.2009).

Ambivalentní příspěvky poukazovaly zejména na oproti očekáváním slabší účast evropských státníků na pražské schůzce a na podráždění premiéra Topolánka, kterému se příliš nelíbily novinářské dotazy na toto téma. Například týdeník Respekt konstatoval, že „Mirek Topolánek ani v závěru svého vládnutí nezklamal“, když na novinářský dotaz, proč na summit Východní partnerství nepřijeli leadeři Francie a Velké Británie, odvětil: „To je urážka, dávat takové otázky“ (11.5.2009).

Summit EU - Rusko

Graf nalevo ukazuje, jak summit EU - Rusko hodnotily jednotlivé tituly. Graf napravo zachycuje poměr hodnotově zabarvené medializace dané kauzy ve všech sledovaných denících a týdenících.

Podobně jako v případě projektu Východní partnerství i o evropsko-ruském summitu v Chabarovsku referovala drtivá většina příspěvků (78 %) v neutrálním duchu. Hodnocení ambivalentních článků se vztahovalo k osobě Václava Klause, který vedl evropskou delegaci. Námětem tří nejednoznačných článků se stalo veřejné vystoupení umělců v čele s Davidem Černým, kteří demonstrovali na Hradčanském náměstí proti údajné Klausově proruské orientaci (např. „Klaus nadbíhá Rusku, tvrdili umělci“ MF DNES 22.5.2009). V dalším nejednoznačném příspěvku daly Lidové noviny do souvislosti summit EU – Rusko s protestem litevského prezidenta Valdase Adamkuse proti výrokům z novinového rozhovoru, v němž Václav Klaus srovnával „velké“ Rusko s „malým Estonskem nebo Litvou“ (22.5.2009). Jiné dva ambivalentní příspěvky do jisté míry relativizovaly výsledky summitu („Klaus svatebním generálem“, Lidové noviny 23.5.2009 a „Klaus chválí summit EU s Ruskem, ač nic nevyřešil“, MF DNES 23.5.2009). Ambivalentně vyzněl i článek zprostředkující chválu ruských médií na adresu Václava Klause, jenž se svými hostiteli mluvil v jejich mateřštině, „což údajně znervózňovalo ostatní evropské účastníky summitu, kteří rusky nerozumějí“ (LN 23.5.2009).

Negativním zabarvením se vyznačoval komentář Michala Mocka, který se zamýšlel nad květnovými schůzkami s Čínou a Ruskem: „Zatím se tedy zdá, že šňůra summitů vedených Klausem jen odráží slabiny českého předsednictví. Z vrcholných schůzek prezentovaných jako významné události se nakonec stávají málem banální debatní setkání“ (Právo 23.5.2009).

Hodnocení aktérů českého předsednictví

Graf zachycuje nejčastěji medializované aktéry českého předsednictví s ohledem na jejich hodnocení. Do grafu byl zahrnut i premiérův mluvčí pro předsednictví Jiří F. Potužník. Medializace Jana Fischera je sledována od 10.4.2009, kdy monitorovaná média přinesla informace o jeho jmenování novým českým ministerským předsedou. Publicita Fischerových ministrů je sledována od 8.5.2009, kdy vládu jmenoval prezident Václav Klaus.

Poprvé od začátku roku ovládl pořadí aktérů českého předsednictví prezident Václav Klaus, přičemž doposud náležela první pozice odstoupivšímu premiérovi Mirku Topolánkovi. V žebříčku se poprvé objevili i ministři úřednické vlády, jež byla jmenována 8.5.2009 na Pražském hradě. Žádný z nových ministrů se nestal námětem hodnotově zabarveného příspěvku. To ovšem neplatilo pro šéfa kabinetu Jana Fischera. Negativní příspěvky jej nazývaly „no name“ či „loutkou“ a zpochybňovaly jeho schopnost plnohodnotně vykonávat funkci předsedy Evropské rady. Stejné pochyby, byť ne provázené expresivními výrazy typu „loutka“, uváděly i ambivalentní příspěvky. Část z nich se věnovala i výroku italského ministerského předsedy Berlusconiho, který prohlásil, že v čele EU stojí statistik bez autority. Ostří Berlusconiho kritiky poněkud otupil fakt, že italský premiér označil omylem Jana Fischera za českého prezidenta.

Nejčastěji kritizovaným aktérem českého předsednictví zůstal Václav Klaus. Jakýmisi výjimkami potvrzujícími pravidlo se staly dva pozitivní příspěvky z Lidových novin. V prvním z nich se českého prezidenta zastal jeden ze čtenářů (25.5.2009), jemuž se nezamlouvala poměrně častá kritika Klausova přístupu k Topolánkově vládě. Autorka druhého příspěvku, Tereza Šupová vyzdvihla výkon Václava Klause ve funkci moderátora summitu s Japonskem („V nové roli šéfa EU překvapil“ 5.5.2009).

Nejvíce pozitivních hodnocení (9) si připsal Mirek Topolánek, jehož někteří publicisté chválili za výkon v čele EU. Patřil mezi ně i komentátor MF DNES Martin Komárek, podle něhož český expremiér „přinejmenším dva měsíce dobře vedl Evropskou unii“ (11.5.2009).

Osobnosti o českém předsednictví

Graf představuje osobnosti, které se ve sledovaných médiích nejčastěji vyjadřovaly k aktivitám spjatým s českým předsednictvím. Hodnotové zabarvení příspěvků se vztahuje k českému předsednictví. Do grafu byly započítány příspěvky, které citovaly danou osobnost přímo či nepřímo (seznámení čtenáře s jejím názorem, parafráze jejího výroku).

Ve sledovaných médiích české předsednictví nejčastěji komentoval předseda Evropské komise Jóse Barroso, který navíc v drtivé většině případů hodnotil počínání českých aktérů pozitivně. Až na jednu výjimku se jednalo o ocenění práce odcházejícího premiéra Topolánka. Onou výjimkou pak byla chvála moderátorských schopností Václava Klause u příležitosti summitu s Čínou: „Musím opravdu poděkovat prezidentu Václavu Klausovi za to, jak efektivně dokáže vést politická jednání“ (MF DNES 21.5.2009).

V šesti příspěvcích zmiňovala sledovaná média výroky Silvia Berlusconiho, podle něhož Evropě v současnosti předsedá „statistik bez autority“. Údajně negativní názory francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na české předsednictví byly většinou pouze zprostředkované, když jeho přímé citáty chyběly. Tuzemští novináři spíše vycházeli z toho, jak Sarkozyho postoje interpretovaly francouzské deníky, které se zase odvolávaly na osoby francouzskému prezidentovi blízké. Rakouský europoslanec Hannes Swoboda požadoval po Mirku Topolánkovi omluvu za jeho výrok pronesený při jednání o nezaměstnanosti. Končící český premiér Topolánek totiž na jednu z novinářských otázek odpověděl, že kdo práci hledá, tak ji najde. Jako příklad uvedl sám sebe. Podle šéfa evropských socialistů Poula Nyrupa Rasmussena summit o nezaměstnanosti „selhal a neodsouhlasil ani jedno závažné opatření, které by ochránilo existující pracovní místo nebo vytvořilo nové“ (2x Právo 9.5.2009).

Hodnocení Nicolase Sarkozyho v souvislosti s českým předsednictvím

Graf nalevo ukazuje, jak jednotlivé tituly hodnotily aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v souvislosti s českým předsednictvím. Výsečový graf napravo představuje poměr hodnotově zabarvené medializace N. Sarkozyho ve všech sledovaných denících a týdenících.

Oproti dubnu poněkud ožil zájem tuzemských médií o soužití českého předsednictví s francouzským prezidentem Sarkozym. Dělo se tak jednak v souvislosti s bilancováním předsednictví Mirka Topolánka , jehož údajné spory s Nicolasem Sarkozym představovaly vděčné mediální téma, a jednak s neúčastí francouzské hlavy státu na summitu Východní partnerství. Některé ambivalentní příspěvky spojovaly Sarkozyho nepřítomnost na pražské schůzce s jeho údajnou nechutí k tomuto projektu, který do jisté míry konkuruje Středomořské iniciativě, o jejíž vznik se francouzský prezident zasloužil.

Graf ilustruje vývoj medializace Nicolase Sarkozyho v souvislosti s evropským předsednictvím ČR.

Medializace českého předsednictví v názorových příspěvcích

Graf nalevo znázorňuje, jak jednotlivé tituly psaly o českém předsednictví v názorových příspěvcích (glosy, komentáře, poznámky, sloupky). Graf napravo nabízí pohled na poměr hodnotově zabarvené medializace předsednictví v názorových příspěvcích sledovaných deníků a týdeníků. Do názorových příspěvků nebyly zahrnuty čtenářské dopisy.

Graf porovnává poměr hodnotově zabarvené medializace českého předsednictví v názorových příspěvcích v jednotlivých měsících roku 2009.

Graf rozlišuje autory květnových názorových příspěvků podle jejich profese.

Většina negativně laděných komentářů považovala české předsednictví za neúspěšné hlavně kvůli pádu vlády v poločase jejího šéfování EU. Z tohoto názorového proudu vystupovaly do určité míry některé články publikované v  Právu. Komentátoři tohoto deníku nacházeli zápory i na jednotlivých akcích předsednictví, Východním partnerstvím počínaje a summitem s Ruskem konče. Alexandr Mitrofanov kritizoval i oba hlavní aktéry evropského předsednictví: „Topolánek a Klaus táhli Evropskou unii každý jiným směrem, oba tyto vektory jsou odstředivé“ (9.5.2009). Jiří Franěk (taktéž z Práva) a Blahoslav Hruška z týdeníku Ekonom spatřovali symboliku nevydařeného předsednictví v dění kolem Černého plastiky Entropa (viz Tematické členění medializace předsednictví).

Dva ze sedmi pozitivně zabarvených názorových příspěvků poukázaly na klady projektu Východní partnerství (Luboš Palata v LN 9.5.2009 a Marek Hudema v Reflexu 14.5.2009). Autoři tří komentářů se přikláněli k názoru, že Mirek Topolánek v čele EU uspěl (Petr Fischer v HN a Martin Komárek v MFD – shodně 11.5.2009 a Luc Rosenzweig v Reflexu 14.5.2009). Zbyněk Petráček (LN 12.5.2009) kvitoval s povděkem dosavadní proizraelskou orientaci našeho předsednictví. Kateřina Šafaříková pochválila české vyjednávače za „um“, jejž prokázali při vyjednávání o evropském telekomunikačním balíčku (LN 6.5.2009).

Graf ukazuje, jaké hodnotové zabarvení měly květnové názorové příspěvky, jejichž autory byli kmenoví redaktoři sledovaných titulů.

Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media