Odraz CzechTeku v komentářích českého tisku

Graf znázorňuje počet komentářů vztažených ke kauze CzechTek, které byly publikovány v celostátních denících v jednotlivých týdnech za období 25.7.-2.10.2005. Zohledňuje také hodnotové zabarvení příspěvků stran policejního zásahu.

Komentářové rubriky celostátních deníků věnovaly v uvedeném období kauze CzechTek celkem 273 příspěvky, z toho celkem 84 příspěvky hodnotily policejní zákrok negativně, 46 pozitivně, 27 ambivalentně a 114 příspěvků zaujalo stanovisko neutrální či se kauzou zabývalo z jiného hlediska.

První komentář ke kauze CzechTek se objevil již ve víkendovém vydání MF Dnes 30.7.2005, tedy v době, kdy sporný policejní zákrok teprve probíhal. V následujících dnech vzbudila čerstvá událost vlnu reakcí: v prvním týdnu se v denících objevilo celkem 106 komentářů na téma CzechTek. Zájem o toto téma se udržel i v týdnech následujících, ale postupně začaly převládat komentáře s neutrálním hodnotovým zbarvením: pozornost publicistů se obracela stále více k politickým, společenským nebo jiným důsledkům kauzy, aniž by autoři posuzovali samotný průběh událostí.

Graf porovnává počty komentářových příspěvků věnovaných kauze CzechTek v příslušných rubrikách jednotlivých deníků. Jeho součástí je i hodnotové zabarvení jednotlivých komentářů vzhledem k posuzování policejního zásahu.

Nejvíce komentářů k tématu CzechTek publikoval deník Mladá fronta DNES (98 příspěvků), nejméně naopak Haló noviny a Hospodářské noviny (shodně 23 příspěvky).

Co se týče poměru komentářů, vyjadřujících se pro policejní zásah nebo proti němu, nejvyváženější hodnocení nabídl deník Právo (stejný počet pozitivních i negativních komentářů). Naproti tomu nejvíce vyhraněný postoj ve prospěch policejního zásahu reflektovaly příspěvky v Haló novinách (4,5krát více komentářů laděných pozitivně vůči zásahu). Následovaly je Lidové noviny, které naopak otiskly asi 3,5krát více komentářů zaměřených proti způsobu vedení zásahu na CzechTeku. Podobný poměr příspěvků negativních vůči pozitivním publikovaly Hospodářské noviny.

V grafu jsou zahrnuti autoři, kteří publikovali v celostátních denících alespoň 3 komentáře týkající se kauzy CzechTek. Kromě počtu příspěvků graf ukazuje i hodnocení policejního zásahu u jednotlivých komentátorů.

Mezi pravidelnými komentátory jednotlivých deníků se CzechTekem nejčastěji zabýval publicista Pavel Verner, který se už během prvního srpnového týdne k tomuto tématu vyjádřil pětkrát. Kromě postupu policie, který hodnotil jako nedostatečně připravený, průběžně sledoval zejména politické pozadí kauzy jak ze strany opozice, tak ze strany Paroubkovy ČSSD.

Zvláštní skupinu autorů komentářů tvoří političtí představitelé. Nejaktivnějším mezi nimi se stal premiér Jiří Paroubek, který obhajoval zákrok ve čtyřech celostátních denících (z toho tři příspěvky otiskla MF Dnes, dva Právo a po jednom příspěvku LN a HN). V grafu je zachycen i opoziční politik, odpůrce zásahu a stínový ministr vnitra Ivan Langer, jehož tři polemické příspěvky otiskly deníky MF Dnes, Právo a LN, a dále poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský se třemi komentáři v Právu. Ke kauze se však na stránkách deníků vyjádřili i další politici: Stanislav Gross (Právo 6.8.2005 a MF Dnes 11.8.2005), Mirek Topolánek (LN 6.8.2005 a 10.8.2005), František Bublan (MF Dnes 1.8.2005), Lubomír Zaorálek (Právo 8.8.2005), Karel Kühnl (Právo 8.8.2005), Jiří Karas (LN 25.8.2005), Pavel Bém (LN 9.9.2005) a další.

Mezi dalšími osobnostmi, jejichž komentáře ke kauze CzechTek se objevily v celostátním tisku, figurovali například moderátor Jakub Železný (LN 9.8.2005), hudebník Michael Kocáb (LN 12.8.2005), spisovatelé Jan Jandourek (MF Dnes 15.8.2005) a Petra Hůlová (LN 5.8.2005) či režisér Filip Renč (MF Dnes 2.8.2005).

Témata nejčastěji spojovaná s CzechTekem

Graf představuje témata nejčastěji diskutovaná v komentářích v souvislosti s kauzou CzechTek. Každý příspěvek mohl obsahovat i více než jedno téma.

V centru pozornosti komentátorů bylo hodnocení práce policie. Způsob vedení zákroku nebo úspěchy a neúspěchy policie v širším časovém horizontu komentovala téměř polovina všech sledovaných příspěvků (133 z 273 příspěvků). Část těchto komentářů (71) zaujala k policii negativní postoj, 29 příspěvků hodnotilo policii naopak pozitivně, téměř stejný počet (27 příspěvků) vyjádřilo ambivalentní stanovisko a konečně 6 příspěvků se zdrželo hodnocení policie.

Komentáře hodnotící policii negativně si ponejvíce všímaly nezdařeného vedení celého zásahu: policie, která podle většiny přispěvatelů konala na politickou objednávku, údajně nebyla na zákrok dostatečně připravena, značnou část vzniklých škod prý způsobila sama, dopustila se různých přestupků a především zasáhla proti účastníkům technoparty s přílišnou brutalitou. Mnozí autoři upozorňovali i na další problémy české policie a kladli si otázku, proč se stejnou razancí nepostupuje proti skutečným zločincům, případně proč je ochotna tolerovat shromáždění neonacistických extremistů či výtržnosti fotbalových fanoušků. V negativních hodnoceních se také velmi často objevovala srovnávání s praktikami komunistických bezpečnostních složek a požadavek na zásadní proměnu policie.

Komentáře hodnotící policii pozitivně upozorňovaly na to, že policie je v obtížné pozici, kdy je kritizována za jakýkoli svůj krok: zatímco loni jí byla vytýkána nečinnost, po letošním ročníku se na ni snesla vlna kritiky naopak za to, že zasáhla. Podle části komentátorů hrozí nyní policii další pokles sympatií v očích veřejnosti, a to nezaslouženě: byť mohlo docházet k individuálním excesům, policie postupovala zcela zákonně a násilí použila až tehdy, kdy byla sama napadena – zde komentáře poukazují na vysoký počet zraněných policistů. Jiné příspěvky pozitivně zhodnotily bezkonfliktní účast policie při druhé technoparty v Příchovicích na Plzeňsku.

Podobně jako policie, také druhá strana sporu si vysloužila značnou pozornost komentátorů: hodnocením technařů a jejich kultury se zabývala necelá polovina (111) celkového počtu příspěvků. Z tohoto počtu bylo 48 příspěvků laděno negativně, 28 příspěvků pozitivně, 23 ambivalentně a 12 neutrálně.

Negativní příspěvky převážně kritizovaly bezohlednost vůči okolí, s níž technaři prosazovali svůj nárok na vlastní alternativní kulturu. Dále jim byla vytýkána i konzumace drog a snaha vyhledávat střety s policií. Některé komentáře se ohrazovaly proti tvrzením, že tato subkultura je pro naši společnost zvláštním přínosem: například Jiří Pehe podrobil přísné kritice výrok Václava Havla, že technoparty byla „výrazem spontánní, autentické pospolitosti lidí“ (LN 4.8.2005).

Pozitivní příspěvky se naproti tomu snažily přesvědčit o tom, že stoupenci těchto akcí nejsou nijak společensky nebezpečnou skupinou, nýbrž převažují mezi nim spořádaní, většinou vzdělaní mladí lidé. Přitom vysoce hodnotí zejména jejich nezávislost na oficiálních strukturách. Kateřina Jonášová například přibližuje způsob pořádání těchto party jako „do-it-yourself-culture“ a upřesňuje: „Kultura DIY stojí v opozici k oficiální kultuře. Je postavená na aktivitě účastníků a na svém undergroundovém přídechu. Záměrně se drží na okraji společnosti, aby se neztratilo její kouzlo: žádná hierarchie, žádné peníze, vlastní invence a svobodomyslná nekonfliktní atmosféra.“ (LN 3.8.2005). Životní styl a ideály komunity technařů se sympatizujícím vhledem popsal Jiří Tyl: „Je to pohyblivá party, početná, hlučná a střízlivá jako publikum fotbalového zápasu. Technohudba připomíná magické bubnování šamanů, při kterém kmen také tančí do úpadu. Mystické zkušenosti a účinky halucinogenů jsou si podobné, jde o shodnou činnost mozku. Je to tedy i rituál, který jinak soudobé kultuře chybí. Ctí new age, buddhismus, ekologii, filozofii nenásilí. Kde najdete týdenní party tisíců mladých lidí, kteří se nepoperou, neokradou, neublíží si na zdraví, neznásilní, neudělají škody krom pošlapání trávy? Normální pokojná mládež.“ (MF Dnes 12.8.2005).

Třetím nejčastěji zmiňovaným tématem v souvislosti s CzechTekem se stal právní aspekt celé kauzy. Z 99 příspěvků se 36 klonilo k závěru, že v právu byla z hlediska zákona spíše policie (byť nepostupovala vždy přiměřeně), podle 22 příspěvků byli v právu naopak spíše organizátoři technoparty, kteří se snažili o legální postup a k protiprávnímu ničení cizího majetku je dohnal až postup policie. Zbylé komentáře v této skupině buďto rezignovaly na možnost posoudit případ bez předchozího prošetření (14 příspěvků), nebo se zabývaly jinými otázkami, například zda a jak má podobné akce regulovat nový zákon, nebo obecným dilematem mezi zákony o svobodě shromažďování a projevu na jedné straně a zákony chránícími soukromý majetek na straně druhé (27 příspěvků). Do poslední kategorie patří i komentář Jana Macháčka (HN 3.8.2005), který navrhuje podobné akce nikoli legalizovat či naopak kriminalizovat, nýbrž tolerovat, podobně jako squatty nebo konzumaci marihuany.

Mezi ostatními tématy dominovaly otázky spojené s politickým pozadím událostí kolem CzechTeku. Zde většina (75) komentářů rozebírá obecně politizaci kauzy, bez ohledu na to, zda se jedná o kroky vládních, opozičních či menších stran. Část příspěvků (45) se zabývalo konkrétně podílem vládní ČSSD na sporném zákroku: většina z nich (37) hodnotí postup představitelů strany negativně, jako nezdařený pokus předsedy Paroubka o populistické získání hlasů, případně kritizuje způsob, jímž premiér zákrok nařídil a později obhajoval, a vyjadřují se skepticky k budoucímu dopadu na volební preference ČSSD. Osm komentářů k ČSSD pozitivních si všímá především toho, s jakou ctí strana aféru překonala a dokázala se obhájit. Z 38 komentářů, hodnotících postoj opoziční ODS, mělo 33 příspěvků charakter negativní – ty většinou vytýkaly představitelům strany snahu vytěžit z dané situace politické body i přesto, že jejich postoj byl v rozporu s konzervativním zaměřením strany.

Osobnosti zmiňované v souvislosti s CzechTekem

V grafu jsou zahrnuty osobnosti veřejného a politického života, o nichž se v komentářích celostátních deníků objevilo alespoň 5 zmínek v souvislosti s kauzou CzechTek. Hodnocením osobnosti je míněn postoj, který komentáře zaujímají vůči aktivitě dané osobnosti v kauze CzechTek.

Z celkového počtu 172 příspěvků, které zmiňovaly některou osobnost politického nebo kulturního života, se v celých 128 příspěvcích objevilo jméno premiéra Jiřího Paroubka. Mezi 78 negativně laděnými příspěvky tu nejčastěji zazněla kritika Paroubkových výroků na adresu technařů, jež mnohým komentátorům připomněly normalizační rétoriku, ale objevilo se tu i hodnocení Paroubkovy politiky v širších souvislostech. Čtrnáct pozitivních příspěvků naproti tomu oceňuje například odvahu premiéra převzít za zákrok odpovědnost a stát si za svým i ve chvíli, kdy uškodí své popularitě. Z podobných důvodů – pro svůj zodpovědný a důsledný postoj – je v šesti příspěvcích kladně hodnocen i přístup ministra Františka Bublana, jinak v této souvislosti podstatně méně medializovaného. Negativní komentáře Bublanovi vytýkaly, že se projevil jako slabá osobnost, když poslušně splnil premiérovo přání razantně proti technoparty zakročit. Podle některých komentátorů navíc tímto svým krokem zradil svou někdejší disidentskou minulost.

V pořadí nejčastěji zmiňovaných osobností následuje prezident Václav Klaus, jehož přístup byl většinou hodnocen negativně, jako unáhlené porušení nestrannosti prezidentské funkce. Kladné příspěvky zdůrazňovaly, že hlavním důvodem Klausovy kritiky bylo podezření na politickou motivaci zákroku. Václavu Havlovi bylo vytýkáno nepatřičné srovnávání technařů s disentem, Ivan Langer a Mirek Topolánek získali většinu negativních ohlasů za to, že sice postup vlády proti CzechTeku kritizují, ale sami neumí nabídnout lepší řešení.

Zvláštní skupinu často zmiňovaných osobností tvoří umělci, kteří se angažovali v protestech proti policejnímu zásahu. Nejčastěji (v 10 příspěvcích) komentátoři zmínili písničkáře Jarka Nohavicy, a to v souvislosti s jeho protestsongem „Už zase bijou děti“; méně často se objevila jména Michaela Kocába (6 příspěvků), Haliny Pawlowské (6 příspěvků), Lucie Bílé (5 příspěvků) či Filipa Renče (3 příspěvky). Jejich účast na protestech vykládali komentátoři většinou jako snahu zviditelnit se a jejich vystupování někdy ironizovali jako morální kýč, například Jan Rejžek v článku Kýčem zbitý Nohavica a Topolánkovo bojové umění (LN 11.8.2005). Naopak jisté uznání pro mravní postoj, který přes svou upřímnost snadno získá nálepku kýče, vyjádřil Petr Fischer v polemice Morální hazard a kýč (LN 13.8.2005).

MÁTE-LI ZÁJEM O PLNOU, TJ. ROZŠÍŘENOU O VÁMI POŽADOVANÉ ASPEKTY (ZPOPLATNĚNOU) VERZI TÉTO ANALÝZY ČI O ANALÝZU DLE VAŠEHO INDIVIDUÁLNÍHO ZADÁNÍ, KONTAKTUJTE NÁS!