Gruzie: agresor, nebo oběť?

Nejvýraznější stopu v českých médiích zanechaly názory prezidenta Václava Klause, a to navzdory tomu, že první vyjádření k situaci v Gruzii hlava státu poskytla až týden po vypuknutí konfliktu. V interpretaci Klausova stanoviska se média lišila. Zatímco některé tituly (nejčastěji deník Právo a týdeník Respekt) uvedly, že Klaus kromě gruzínského útoku na Jižní Osetii odsoudil také masivní použití síly ze strany Ruska, většina sledovaných titulů se soustředila na prezidentova slova pro MF Dnes, že „v zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a fatální“. Jako jeden z mála českých politiků Klaus také jednoznačně poukázal na souvislost s uznáním nezávislosti Kosova („Odtržením Kosova získalo Rusko silné ospravedlnění pro svou akci a obávám se, že se s důsledky tohoto precedentu budeme potýkat ještě dlouho,               a nejen na Kavkaze“). Prezident naopak odmítal srovnání se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Téměř dokonale opačný pohled na události v Gruzii prezentoval v médiích premiér Mirek Topolánek, který z rozpoutání konfliktu obvinil Rusko a zároveň byl tím, kdo nejčastěji upozorňoval na podobnost s událostmi srpna 1968 („My víme, jaké to je, když vás přepadne silnější soused“). Na podporu Gruzie vystupoval rovněž ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který poukazoval hlavně na ruské provokace, jež podle něj přispěly k eskalaci konfliktu, a porušení mezinárodního práva ze strany Ruska. Souvislost s kulatým výročím srpna 1968 označil za „smutnou shodu okolností“ a v rozhovoru pro týdeník Respekt uvedl, že by se při hledání historické paralely k událostem v Gruzii „více přimlouval za srovnání s Německem třicátých let“.

Názory opozičních politiků se v médiích objevovaly výrazně řidčeji. Představitelé levice se prezentovali především v deníku Právo, v ostatních denících získal větší prostor pouze předseda zahraničního výboru Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Podobně jako jeho stranický šéf Jiří Paroubek či předseda Sněmovny Miloslav Vlček se Hamáček vyhýbal jednoznačné odpovědi na otázku, kdo je za eskalaci konfliktu odpovědný („Konflikt není fotbal, abychom fandili Gruzii nebo Rusům“). Nejblíže postojům Václava Klause se tak ocitl předseda komunistů Vojtěch Filip, který sám uvedl, že se ve většině názorů na konflikt v Gruzii s prezidentem shoduje.

Názory českých politiků na viníka situaci v Gruzii

Graf ukazuje, kteří politici nejčastěji komentovali situaci v Gruzii a který stát při tom označovali za viníka konfliktu.

Vývoj medializace vybraných politiků v souvislosti s událostmi v Gruzii

Graf znázorňuje vývoj medializace vybraných politiků v souvislosti s událostmi v Gruzii.

Přirovnání událostí v Gruzii k srpnu 1968

Graf zobrazuje politiky, kteří události v Gruzii kladli do souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Souvislost mezi konfliktem v Gruzii a uznáním nezávislosti Kosova

Graf představuje politiky, kteří se v kontextu událostí v Gruzii zmiňovali o uznání nezávislosti Kosova.

Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media pro časopis TÝDEN.