České předsednictví vyhlíženo se smíšenými pocity

K těmto zčásti nelichotivým proporcím přispěla v neposlední řadě i řeč Nicolase Sarkozyho v Evropském parlamentu ze 21. října, ve které prezident předsedající země navrhl projekt „ekonomické“ vlády EU, jež by paralelně k českému předsednictví sdružovala státy eurozóny, a vyslovil se v kontextu ekonomické krize i proti principu rotace v čele EU, čímž nepřímo zpochybnil status českého předsednictví.

V polemice, jež se následně rozhořela zejména v rakouském tisku (Kurier, Der Standard) a francouzském (Le Monde, Le Figaro) tisku a Češi se o ní tedy dozvídali zprostředkovaně, se organicky propojily dosud neventilované obavy týkající se euroskepse české vlády a prezidenta, nedůvěry ohledně silného vedení v době ekonomické krize a konečně i vnitropolitické nestability v české kotlině. EU se podle deníku Kurier „připravuje na pražský chaos“, „české předsednictví bude propadák“, neb podle deníku Le Figaro půjde o „tlakové prázdno ve finanční a ekonomické bouři, kterou procházíme“. Češi jsou podle Francouzů „příliš bezvýznamní, příliš euroskeptičtí, příliš nestabilní, aby mohli vést Evropu“, uvedl Der Standard. V samém závěru října si „přisadili“ bavorští europoslanci za CSU Friedrich a Ferber, kteří v obavách před „znehybněním“ EU pod českou taktovkou navrhli, aby si Česko prohodilo v roce 2009 předsednictví se Švédskem.

Čeští politici sugestivní představu „ukradnutého předsednictví“ tlumili, popř. obraceli v žert jako Karel Schwarzenberg, který mluvil o souboji se Sarkozym v Buloňském lesíku. Podle Alexandra Vondry jsou úvahy o „ukradení“ českého předsednictví „mimo realitu“ a europoslanec Friedrich podle něj „spadl z měsíce“. Dotyčný se hájil tím, že ho vyprovokoval prezident Klaus, podle něhož je rotující předsednictví pouze „hra na demokracii“, a své prohlášení korigoval: Češi „odvedou dobrou práci“, pokud „90 % kapacity vlády nepadne na domácí hádky“. Uhasit rozžehnutou polemiku si kladl za cíl jistě i pracovní oběd Topolánka a Sarkozyho, o kterém referovala česká média poslední říjnový den.

Předsednictví podpořila německá kancléřka Angela Merkelová, když při příležitosti návštěvy v Praze dne 20. října uvedla, že na spolupráci s Mirkem Topolánkem „se velice těší“, a když později ministr Vondra tlumočil médiím její kritickou reakci na Sarkozym předestřený projekt „eurovlády“. Jestliže např. předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering vyjádřil naději, že Česko „splní své povinnosti a posílí Evropu“, bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer si nebral servítky: dosavadní jednotě EU pod vedením Sarkozyho „bude teď bohužel konec, protože od ledna to převezmou Češi“. V příznivých souvislostech naopak zmínili české předsednictví francouzský ministr Michel Barnier, komisařka EU pro zemědělství M. Fischer Boelová (vždy ve vazbě na zemědělskou agendu a spolupráci s Petrem Gandalovičem) i papež Benedikt XVI.

Na vnitropolitické scéně byl blížící se událostí nejvíce iritován Jiří Paroubek: vláda se podle něj v Evropě dostává často do poměru 1:26 a představa, že by vládla celé Evropě, je z říše science fiction. Vedle kontroverze mezi Klausem a Vondrou ohledně vyvěšení vlajky EU na Pražském hradě byl v českých médiích v kontextu předsednictví častým hostem scénář změny vlády, a to buď na vládu přechodnou (př. poslanec Raninec) nebo úřednickou (Jiří Paroubek). Vládní strana se bránila argumentem nynější potřeby stability, např. podle Martina Bursíka (SZ) „nebere opozice ohled na přípravu na předsednictví“. V průběhu měsíce ovšem začal rezonovat i motiv „klidu zbraní“ a kooperace obou politických táborů během předsednictví, a to i díky Topolánkově iniciativě ve sněmovně, která dne 30.10 vyústila ve schůzku s Paroubkem.

Z jednotlivých agend bylo české předsednictví nejčastěji spojováno s řešením ekonomické krize a s ochranou klimatu, konkrétně s tzv. klimaticko-eneregetickým balíčkem. Konzistentní argumenty „pro“ předsednictví - ať již ve tvaru příslibu, naděje či příležitosti – se v říjnových novinových médiích objevovaly svátečně. Zmíněna byla ve vztahu EU k Bosně česká zkušenost s přístupovými jednáními, výhled lepší spolupráce EU a Běloruska nebo i příslib nahrazení „neokoloniální realpolitiky“ vůči Latinské Americe „skutečným partnerstvím“.

Mediální obraz českého předsednictví (říjen 2008)

Do analýzy vstoupily celostátní deníky Aha!, Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Právo, Šíp a vybrané týdeníky (Ekonom, Euro, Reflex, Respekt, Týden) za období 1. až 31.10.2008

Kontext medializace předsednictví

Medializace agendy předsednictví

Argumenty pro (ne)úspěch předsednictví

Aktéři k českému předsednictví

Graf zachycuje výroky aktérů ve formě citací a jednoznačných parafrází, které se týkaly perspektivy českého předsednictví a jeho agendy.

Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media pro časopis TÝDEN.