Premiérův prezident, nebo prezidentův premiér?

V prosinci 1997, kdy byl premiér Klaus donucen podat demisi a někteří jeho příznivci mluvili o spiknutí v čele s prezidentem Havlem, si oba Václavové připsali stejný počet negativních příspěvků (51). Kladného hodnocení se dostalo častěji Václavu Havlovi (43 pozitivních příspěvků oproti 30 Klausovým). Jakousi rozbuškou v mediální aktivitě prezidentových a premiérových příznivců se stal Havlův projev přednesený před poslanci a senátory v pražském Rudolfinu, který byl všeobecně považován za zúčtování s érou vládnutí Václava Klause. Zatímco například komentátoři deníku Právo prezidenta za jeho proslov spíše pochválili, většina čtenářských dopisů otištěných v MF DNES si myslela pravý opak. Na jejich stranu se mimo jiné přidali Klausův kolega z ODS Miroslav Macek, výtvarník Milan Knížák či politolog Bohumil Doležal, kteří zdůrazňovali, že si Havel „kopl“ do „politické mrtvoly“, odstupujícího premiéra Klause. Všechny čtyři monitorované deníky zprostředkovaly svým čtenářům pohled zahraničního tisku na vládní krizi v ČR. Cizí média se vesměs přikláněla na stranu Václava Havla, v němž spatřovala morální autoritu a záruku demokratického vývoje. Naopak Václav Klaus schytal kritiku kvůli své údajné aroganci a nepovedené transformaci.

Letošní spor prezidenta Klause s premiérem Topolánkem se do značné míry odehrával na půdě jejich domovské Občanské demokratické strany. Prezident Klaus otevřeně kritizoval svého nástupce v čele strany kvůli prohraným krajským a senátním volbám a nepřímo podporoval Pavla Béma, Topolánkova vyzyvatele o post stranického předsedy. Velkou pozornost médií přivábil následný Klausův rozhod s ODS, který oznámil prezident ve svém projevu na kongresu této strany v pražském hotelu Clarion. Nutno podotknout, že Mirek Topolánek vyhrál v mediálním souboji s Václavem Klausem vysoko na body, neboť zaznamenal v porovnání s prezidentem více než dvojnásobek pozitivních příspěvků (29 versus 12). Ještě výmluvnější byl rozdíl v počtu negativních příspěvků (Klaus – 63, Topolánek 12). Ve sporu prezident – premiér stály za Topolánkem hlavně Lidové noviny a Hospodářské noviny, kterým vyhovovala hlavně Topolánkova představa o evropské a zahraniční politice v porovnání s představou prezidenta Klause. V souvislosti s úvahami o vzniku nové strany spjaté s Hradem někteří publicisté Klausovi vyčítali, že je ochoten rozštěpit ODS, kterou sám zakládal. Stejně jako v roce 1997 i v roce 2008 bylo k Václavu Klausovi nejkritičtější Právo.

Rok 1997

Graf znázorňuje poměr hodnotově zabarvené medializace Václava Havla a Václava Klause v denících LN, MF DNES, Právo a HN v prosinci 1997. Hodnoceny byly pouze pasáže příspěvků týkající se vztahu obou akterů.

Prezident Václav Havel ve sledovaných denících

Premiér Václav Klaus ve sledovaných denících

V grafech je zachycena publicita duelu Havel versus Klaus ve sledovaných denících v prosinci 1997. Horní graf zohledňuje hodnotové vyznění vůči Václavu Havlovi, dolní graf uvádí hodnocení Václava Klause.

Rok 2008

Graf znázorňuje poměr hodnotově zabarvené medializace Václava Klause a Mirka Topolánka ve sledovaných denících v období od 12.11.2008 do 12.12.2008. Hodnoceny byly pouze pasáže příspěvků týkající se vztahu obou politiků.

Prezident Václav Klaus ve sledovaných denících

Premiér Mirek Topolánek ve sledovaných denících

V grafech je zachycena medializace duelu Klaus – Topolánek ve sledovaných denících. Horní graf zohledňuje hodnotové vyznění vůči Václavu Klausovi, dolní graf uvádí hodnocení Mirka Topolánka.

Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media pro časopis TÝDEN.