Domácí porody: Hazard nebo vítaná alternativa?

Česko zažívá babyboom. V reakci na nárůst porodů přistoupily pražské porodnice ke kontroverznímu kroku. Nastávající matky se musejí registrovat ve zvolené porodnici již na počátku těhotenství.

Můžeme hledat přímou souvislost mezi nedostatečnou kapacitou porodnic a údajně rostoucím počtem domácích porodů? Je porod doma zbytečným hazardem nebo jen „normální“ alternativou klasických porodnic? Zmapovali jsme, jak se k tématu domácích porodů stavěla v uplynulých šesti měsících česká média. Do analýzy vstoupily příspěvky z celostátních deníků, regionálních titulů, ostatního tisku, internetových serverů, televizního a rozhlasového zpravodajství a publicistiky monitorované společností Newton Media, a.s.

Analýza se zaměřila především na příspěvky, které se věnovaly plánovaným domácím porodům pod vedením porodních asistentek, tzv. dul. Zahrnula však i příspěvky, které domácí porody vzpomenuly v souvislosti s utajenými domácími porody nebo v souvislosti s tzv. porodními domy (konkrétně s pražským Porodním domem U Čápa). Ukázalo se, že veřejnost i odborníci se rozdělili na dvě téměř nesmiřitelné skupiny zastánců a kritiků domácích porodů. Argumenty některých aktérů byly velmi emotivní až vyhrocené.

Jak se vyvíjela publicita domácích porodů? Jak byly hodnoceny?

Graf zachycuje vývoj publicity domácích porodů od 1.10.2008 do 23.3.2009 v monitorovaných českých médiích s ohledem na hodnotové zabarvení příspěvků. Menší výsečový graf ukazuje poměr hodnotově zabarvené medializace. V jednotlivých příspěvcích byly hodnoceny pasáže týkající se tématu domácích porodů, případně alternativních porodních domů.

O fenoménu domácích porodů byly v každém ze sledovaných šesti měsíců (od 1.10.2008 do 23.3.2009) publikovány více než dvě desítky příspěvků. Postoj médií vůči domácím porodům však nebyl příliš vstřícný. Celkem bylo o domácích porodech uveřejněno 345 příspěvků, přičemž 145 příspěvků (tj. 41 %) hodnotilo porody doma negativně. Pozitivně vyznělo jen osm procent příspěvků (27). Nejvíce se tématu nejvíce věnovaly Pražský deník (9) a deníky MF Dnes (8) a Právo (7). Z dalších médií jmenujme odborné Zdravotnické noviny (6) a společenský týdeník Reflex (4).

Výraznější mediální diskusi o domácích porodech nastartovala říjnová petice a happening pořádaný Hnutím za aktivní porod a Unií porodních asistentek. Jejich aktivity se promítly i do tematicky zaměřeného diskusního pořadu Máte slovo, který odvysílala 8.10.2008 Česká televize. Demonstrující požadovali respektování práv rodiček, která údajně české porodnice porušují: „Personál nedbá na jejich pocity, vnucuje jim léky na bolest a klystýr. Stoupá počet císařských řezů a ruší se malé porodnice. To vše by se mělo změnit“ (Právo 9.10.2008) nebo „V českých porodnicích bývají často porušována práva rodících žen, tedy platná legislativa - žena by měla se všemi zákroky a podáním léků souhlasit, což se neděje vždy“ (Lidové noviny 9.10.2008). Mezi dalšími požadavky se objevily například posílení statusu porodních asistentek a možnost proplácení domácích porodů ze zdravotního pojištění. Zastánci, respektive zastánkyně domácích porodů vyzdvihovaly individuální přístup k rodičkám, známé rodinné prostředí, respektování přání rodičky nebo neodnášení novorozenců od matek těsně po porodu. Jako příklad země, kde velká část (údaje se lišily mezi 30 % až 40 %) rodiček volí porody v domácím prostředí, bylo uváděno Nizozemí. Aktivistky zdůrazňovaly, že ne pro všechny ženy jsou domácí porody vhodné.

Proti happeningu a petici se v médiích ohradila například Česká gynekologická a porodnická společnost, která deklarované požadavky odmítla s tím, že demonstrujícím jde prý spíše o zviditelnění a prosazení ekonomických a osobních ambicí než o zlepšení podmínek v českém porodnictví. Její prezident Vladimír Dvořák pro Zdravotnické noviny (13.10.2008) uvedl: „Ještě jsem neviděl živou ženu, která by chtěla rodit doma. Jsou to fanatičky, naprostá minorita, a pár porodních asistentek, které byly tak neschopné, že je vyhodili z porodnice.“ Přednosta gynekologicko-porodnické kliniky FN Královské Vinohrady Bohuslav Svoboda vyzdvihl, že soustředění porodů na specializovaná pracoviště přispělo k tomu, že se ČR chlubí jednou z nejnižších novorozeneckých úmrtností na světě.

V březnu se mediální obraz domácích porodů mírně vylepšil. Zásluhu na tom měl zejména rozsudek soudu ohledně Porodního domu U Čápa. Porodní domy jsou určitým mezistupněm mezi klasickými porodnicemi a porody doma. Městský soud v Praze totiž zrušil rozhodnutí ministerstva, které domu zamítlo registraci na provádění porodů za pomoci porodních asistentek. Ministerstvo bude muset registraci znovu řešit. Zatím se v porodním domě mohou konat pouze školení porodních asistentek a kurzy pro těhotné. Ministerstvo zdravotnictví své stanovisko zdůvodňovalo nedostatečným věcným a personálním vybavením domu. V měsíci březnu byl uveřejněn nejvyšší počet pozitivních příspěvků (12), ale též nejvyšší počet ambivalentních příspěvků (16). Ty obsahovaly ve vyrovnaném poměru názory kritiků i zastánců domácích porodů.

Kteří aktéři ovlivňovali mediální obraz domácích porodů?

Graf zachycuje nejčastěji medializované aktéry domácích porodů. Graf zahrnuje odborníky, aktivisty i organizace a jejich představitele, kteří se v médiích ke sledovanému tématu vyjadřovali nebo byli s domácími porody přímo spojováni. Do grafu byli zařazeni aktéři, kteří byli uvedeni alespoň ve čtyřech příspěvcích.

Po celé období dávala média spíše prostor vyjádřením oponentů domácích porodů. Mezi nejmedializovanější odpůrce domácích porodů se zařadili zmiňovaný přednosta Bohuslav Svoboda, brněnský porodník Vít Unzeitig a primář dětského oddělení v Jihlavě Milan Svojsík. Lékaři upozorňovali na rizika pro matku i pro dítě, která podle nich vyplývají z porodů bez lékařského dohledu. Například Pražský deník (28.2.2009) otiskl komentář primáře gynekologicko-porodnické kliniky na Bulovce Daniela Driáka: „Studie z různých zemí prokazují, že porody mimo ústav jsou zatíženy horšími výsledky včetně dlouhodobého intelektuálního vývoje dítěte. Státy s tradicí domácích porodů jako Nizozemsko a Německo se snaží svoje výsledky zlepšit, České republice se přiblížit, a mají velké problémy rodičky vrátit zpět do porodnic.“

Vůbec nejčastěji se k tématu domácích porodů vyjadřovala Jiřina Ernestová, mluvčí Záchranné služby Praha, která komentovala situace, kdy záchranky vyjíždějí k případům komplikujících se domácích porodů: „Ve srovnání s vybavením porodních sálů a zkušenostmi porodníků jsou možnosti porodních asistentek v domácím prostředí v případě komplikací prakticky nulové“ (Šíp 28.2.2009). Spíše kritická stanoviska ministerstva zdravotnictví zprostředkovávali současný i minulý mluvčí Vlastimil Sršeň a Tomáš Cikrt.

K v médiích nejviditelnějším obhájkyním domácích porodů patřily Ivana Königsmarková z Unie porodních asistentek (např. on-line rozhovor pro Respekt 20.10.2008), ředitelka Porodního domu U čápa Zuzana Štromerová a předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství Petra Sovová.

V jakých kontextech byly domácí porody v médiích prezentovány?

Graf ukazuje, v jakých kontextech byly domácí porody nejčastěji v médiích prezentovány. Jeden příspěvek mohl obsahovat více kontextů. Graf ukazuje celkové hodnotové vyznění příspěvků vůči domácím porodům.

Významnou měrou přispěly k negativnímu obrazu domácích porodů případy tragických nebo komplikovaných domácích porodů, které končily převozem rodičky do nemocnice, v horších případech úmrtím dítěte. Největší ohlas vzbudila smrt novorozence z pražských Kobylis, ke které došlo na sklonku měsíce února (např. Dítě nepřežilo domácí porod - 74 regionálních mutací Deníků, Po domácím porodu zemřel novorozenec - Právo, Při domácím porodu zemřel novorozenec - MF Dnes; vždy 28.2.2009). Tragická událost obrátila pozornost médií také k hlavní obhájkyni domácích porodů – k již zmiňované Ivaně Königsmarkové, která byla u inkriminovaného porodu přítomna. Ač v médiích zazněla informace, že novorozenec trpěl vážnou srdeční vadou, se kterou by pravděpodobně nepřežil ani při porodu v nemocnici, vrhla tato událost velmi negativní světlo na celkovou prezentaci domácích porodů i Ivany Königsmarkové, která byla v médiích představována jako jakýsi „enfant terrible“ českého porodnictví.

Pozitivně vyznívaly příspěvky, ve kterých byly zprostředkovány dobré zkušenosti matek (a otců), které rodily doma za pomoci porodních asistentek, např.: „Byla jsem přesvědčena, že příroda příchod miminka na svět zařídila nejlépe, jak mohla, a průběh porodu není třeba nijak vylepšovat či opravovat, pokud vše probíhá normálně. (…) Můj první porod byl tedy zcela podle mých představ. Mohla jsem rodit zcela svobodně, bez zbytečných zásahů, bez zbytečného stresu z převozu do porodnice, nemocničního prostředí i přítomnosti cizích lidí“ (Rozhodla jsem se rodit doma. A nelituji. - zdravi.iDNES.cz 19.3.2009).

Zda se média obrací od kritiků domácích porodů k jejich zastáncům nebo šlo v březnu jen o jednorázový výkyv způsobený uvedeným rozhodnutím soudu, ukáží až další měsíce mediální diskuse ohledně výhod a rizik domácích porodů. Zatím se média stavěla spíše na stranu kritiků domácích porodů, tedy na stranu zastánců lékařsky kontrolovaných porodů.

Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media