Obraz hospodářské krize v České republice

1. Úvod

Aktuální hospodářská krize je už několikátý měsíc skloňována médii snad ve všech pádech a není-li zastíněna nějakou jinou závažnou zprávou, například zemětřesením na jihu Evropy, nebo šířící se chřipkovou nákazou, zprávy o ní často plní i titulní strany celostátních deníků. Pro svou analýzu toho, jak se hospodářská krize projevovala v ČR a jak na ni reagovali nejrůznější aktéři si společnost Newton Media vybrala období od 20.3.2009 do 20.4.2009. Byla to doba na jejímž začátku se odehrálo sesazení vlády Mirka Topolánka, které se dělo mimo jiné s poukazem na nepřijatelnost některých jejích plánů na řešení krize a celkové podceňování situace, a na jejímž konci se již rýsovaly obrysy vlády nové, úřednické. Při jejím sestavování opět hrály klíčovou roli představy obou dvou hlavních současných politických sil –koalice ODS, KDU-ČSL a Zelených a na druhé straně opoziční ČSSD – o protikrizových opatřeních, které by nová vláda měla podniknout.

Pro analýzu byly vybrány dva celostátní deníky – Mladá Fronta DNES a Hospodářské noviny. První z nich v Česku reprezentuje deník s dlouhodobě nejvyšším prodaným nákladem, druhý je zase významný tím, že se, jak signalizuje už samotný jeho název, zvýšenou měrou věnuje právě hospodářským otázkám, problematice financí a podnikání, a tudíž má potenciálně nejblíž ke čtenářům, kteří jsou s těmito sférami spojeni profesně. Bylo možné předpokládat, že právě v jeho obsahu se téma hospodářské krize projeví zvýšenou měrou. A to se také potvrdilo. Z celkem 162 článků, které se ve sledovaném období v zmíněných dvou titulech věnovaly tématu hospodářské krize v České republice, jich přes dvě třetiny vyšlo právě v Hospodářských novinách a jen necelá třetina v MF DNES. Co nám však ukázala analýza těchto článků?

2. Nejdůležitější závěry analýzy

• Z vývoje medializace (kap. 3) je patrné, že hospodářská krize plnila stránky sledovaných deníků velmi rovnoměrným způsobem. S výjimkou víkendů a svátků deníky ani jednou neopominuly se tématu krize věnovat, a to nejméně ve třech článcích (3.4.2009) Také z porovnání medializace krize po týdnech je patrná značná vytrvalost, s níž se jí média zabývala. Výjimku tvořil pouze týden od 13.4.2009 do 19.4.2009, kdy bylo uveřejněno nejméně příspěvků (25). Tento propad však lze zcela jistě přičíst na vrub tomu, že v tomto týdnu vyšly deníky v pracovní dny pouze čtyřikrát z důvodu velikonočních svátků.
• V souvislosti s krizí jsou kromě kroků na její řešení zpravidla nejčastěji v médiích zmiňovány konkrétní důsledky krize – dopady na jednotlivce, firmy i na celá odvětví v rámci hospodářství. Bylo tedy zajímavé sledovat, kterých z těchto důsledků si média nejvíce všímala (kap. 4). Na prvních dvou místech co do četnosti příspěvků, v nichž o nich byla zmínka, se objevily dva vzájemně související efekty krize. Nejvíce příspěvků (22) tematizovalo problém propouštění zaměstnanců firem, které se v důsledku krize dostaly do potíží. Na druhém místě pak figurovalo téma úbytku zakázek firem (21 příspěvků) To je zároveň možné interpretovat jako jednu z hlavních příčin zmíněného propouštění. A skutečně, v osmi příspěvcích se tyto dva dopady krize objevily současně. Na dalších dvou příčkách se objevily kolísání a pokles kurzů akcií na pražské burze a omezený přístup k úvěrům a rostoucí úroky z nich.
• Zatímco zmínka o některém z důsledků krize se v analyzovaných příspěvcích objevila celkem 149krát, různá opatření na řešení krize nebo zmírnění jejích důsledků příspěvky zmiňovaly celkem v 253 případech. Zkoumali jsme strukturu těchto navrhovaných kroků jak z hlediska toho, kdo jsou jejich navrhovatelé, tak i toho, o jaké návrhy se jedná, a v neposlední řadě nás zajímalo i to, jak média hodnotila jejich potenciální prospěšnost pro řešení krize. (kap. 5)
• Tři čtvrtiny opatření na řešení krize, o nichž se média zmiňovala, se týkaly kroků ze strany státu a pouze jedna třetina kroků na úrovni společností a firem (kap. 5.1). Z opatření realizovaných nebo navrhovaných na úrovni firem (kap. 5.2) získalo jednoznačně největší publicitu snižování mezd zaměstnanců a manažerů (13 příspěvků). Na druhém místě se objevily snahy zavést po vzoru státu „šrotovné“ i na jiné výrobky, než jsou osobní automobily – například na elektrospotřebiče, nábytek, nebo dokonce na kuchyňské nože. Třetím nejčastěji zmiňovaným krokem firem byla změna splátkového kalendáře úvěrů, jíž se bankovní společnosti snaží řešit insolvenci svých klientů, ať už jednotlivců nebo firem, v důsledku dopadů krize.
• Z medializace opatření navrhovaných na úrovni státu tvořil „protikrizový balíček“ vlády Mirka Topolánka 45 %, zatímco návrhy opoziční ČSSD získaly větší díl publicity – 55 % (kap. 5.3). Největší zásluhu na tomto skóre měl sociálně-demokratický návrh na zavedení „šrotovného“ pro osobní automobily, jenž se stal vůbec nejcitovanějším návrhem protikrizových opatření na úrovni státu i celkově (kap. 5.4). Z vládních opatření mu konkurovalo snížení povinných odvodů na sociální pojištění pro zaměstnavatele a návrh novelizace insolvenčního zákona, která by řešila vyplácení mzdy zaměstnancům, na jejichž zaměstnavatele byl vyhlášen konkurz. Naopak ČSSD získala větší zájem médií ještě návrhem dočasného prodloužení podpory v nezaměstanosti.
• Výrazně se lišilo hodnocení návrhů vlády a ČSSD. Zatímco vláda si získala kladné hodnocení médií pro své protikrizové návrhy celkem v 23 příspěvcích (kap. 5.6), návrhy ČSSD média hodnotila kladně pouze v 11 případech (kap. 5.7). A naopak, zatímco vládní návrhy byly hodnoceny negativně z hlediska své potenciální efektivnosti pouze v 8 příspěvcích, návrhy ČSSD si toto hodnocení vysloužily celkem 24krát. Největší podíl na tomto odsudku mělo „šrotovné“, o kterém se autoři příspěvků často vyjadřovali nelichotivě. Naopak největší kladné body přinesl vládě návrh na snížení sociálního pojistného pro firmy.
• Celkem v 54 příspěvcích se objevilo nějaké hodnocení dosavadního postupu vlády při řešení krize. V 35 % případů bylo toto hodnocení ambivalentní, byly zmiňovány jak jeho pozitiva, tak i negativa. Z další hodnotící publicity byla nejvýrazněji zastoupena pozitivní (28 % příspěvků), vysloveně negativně se k vládní protikrizové politice stavělo 9 % článků. (kap. 6)
• Z kategorií subjektů, které byly v souvislosti s hospodářskou krizí médií samostatně zmiňovány, převažovaly ty, které mají soukromé vlastníky (65 %). Druhou nejčetnější skupinu tvořily subjekty státní, státem zřizované, nebo státem vlastněné (23 %). Na třetím místě se s poměrně vysokým podílem (12 %) umístily veřejnoprávní korporace tvořené především nejrůznějšími svazy a asociacemi sdružujícími stejně zaměřené subjekty. (kap. 7.1)
• Ze subjektů spadajících do kategorie státní byly samostatné zmínky nejčastěji věnovány energetickému podniku ČEZ a České národní bance (kap. 7.2). Mezi subjekty, jež mají soukromé vlastníky, se nejvíce prosadila společnost Škoda Auto (6 článků) a na druhém místě se shodným počtem příspěvků Česká spořitelna, její mateřská společnost Erste Bank a nadnárodní mediální koncern CME (kap. 7.3.1). Z hlediska oboru působení byly nejčastěji medializovanými subjekty banky, následované automobilkami a firmami působícími v oblasti IT(kap. 7.3.2).
• Z veřejnoprávních korporací získala největší publicitu v souvislosti s krizí Hospodářská komora ČR. Na druhém místě s méně než polovičním počtem samostatných zmínek figurovalo Sdružení automobilového průmyslu. A konečně na třetím místě se objevil Odborový svaz KOVO. (kap. 7.4) Kromě samostatných zmínek o těchto třech skupinách subjektů se samozřejmě jejich názvy objevovaly i v označení profesionální příslušnosti osobností, které byly v souvislosti s krizí zmiňovány nebo citovány. Těmi jsme se zabývali samostatně.
• Nejčastěji zmiňovanou osobností se stal Miroslav Kalousek, ministr financí v končící vládě, na druhém místě se objevil lídr opoziční ČSSD Jiří Paroubek a na třetím předseda vlády v demisi a ODS Mirek Topolánek. Dominanci politických osobností v medializaci krize potvrdilo i čtvrté místo stínového ministra financí Bohuslava Sobotky. Ze zástupců soukromého sektoru byli nejvíce medializováni analytici firem obchodujících s akciemi a bank, jmenovitě David Marek a Tomáš Vlk z Patria Finance a Petr Dufek z ČSOB. Zástupci veřejnoprávních korporací obsadili mezi nejmedializovanějšími osobnostmi rovněž nejvyšší příčky. Jmenovitě to byli prezident Hospodářské komory Petr Kužel, prezident Svazu automobilového průmyslu Antonín Šípek a předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. (kap. 8.1)
• Uvedenému umístění osobností odpovídá i pořadí oborů jejich působnosti. Na prvním místě figurují s velkou převahou politici, na druhém jsou zástupci veřejnoprávních korporací a o třetí příčku se dělí představitelé bank a firem obchodujících na akciových trzích. (kap. 8.2).

3. Vývoj medializace tématu hospodářská krize ve sledovaném období

Graf znázorňuje vývoj medializace tématu hospodářské krize v denících Mladá fronta DNES a Hospodářské noviny v období od 20.3.2009 do 20.4.2009. Graf nahoře znázorňuje počty příspěvků v jednotlivých dnech sledovaného období rozdělené podle deníků, graf dole ukazuje totéž, ale v rámci týdnů.

4. Dopady krize nejčastěji tematizované médii

V grafu je zachyceno pořadí dopadů hospodářské krize, které média ve sledovaném období nejčastěji tematizovala. Zahrnuty jsou pouze ty dopady, o kterých se média zmínila alespoň čtyřikrát.

5. Medializace opatření k řešení ekonomické krize nebo jejích dopadů

5.1. Poměr medializace opatření k řešení krize na úrovni firem a na úrovni státu

Graf zobrazuje podíl zmínek o opatřeních na řešení ekonomické krize na úrovni jednotlivých firem, oproti podílu medializace těch návrhů opatření, které mají krizi řešit na úrovni celého státu, vzhledem k celkové medializaci různých protikrizových návrhů a opatření ve sledovaných médiích.

5.2. Nejčastěji zmiňovaná opatření na úrovni firem

Graf znázorňuje pořadí medializace opatření navrhovaných nebo realizovaných ke zmírnění krize nebo jejích důsledků v rámci jednotlivých firem. Zahrnuta do grafu jsou ta opatření, o nichž média ve sledovaném období referovala alespoň ve dvou příspěvcích.

5.3. Poměr medializace opatření na úrovni státu navrhovaných vládou a ČSSD

Graf zobrazuje podíl zmínek o krocích na řešení ekonomické krize na úrovni státu navrhovaných v rámci vládních protikrizových opatření, oproti podílu medializace těch návrhů, s nimiž přišli zástupci ČSSD, a to z hlediska celkové medializace všech protikrizových návrhů těchto dvou subjektů uveřejněných v dotčeném období a  ve sledovaných médiích.

5.4. Nejčastěji zmiňovaná opatření na úrovni státu

Graf znázorňuje pořadí medializace opatření navrhovaných nebo realizovaných ke zmírnění krize nebo jejích důsledků na úrovni státu. Barevně odlišena jsou opatření navrhovaná v rámci protikrizových kroků vlády M. Topolánka a opatření navrhovaná opoziční ČSSD. Zahrnuta do grafu jsou všechna navrhovaná opatření, o nichž média ve sledovaném období referovala alespoň v pěti příspěvcích.

5.5. Hodnocení nejčastěji zmiňovaných opatření navrhovaných vládou

Graf zachycuje to, jak média hodnotila nejčastěji zmiňovaná opatření navrhovaná nebo uskutečňovaná vládou M. Topolánka k řešení či zmírňování hospodářské krize nebo jejích důsledků, a to z hlediska jejich možné efektivnosti.

5.6. Hodnocení nejčastěji zmiňovaných opatření navrhovaných ČSSD

Graf zachycuje to, jak média hodnotila nejčastěji zmiňovaná opatření navrhovaná opoziční ČSSD k řešení či zmírňování hospodářské krize nebo jejích důsledků, a to z hlediska jejich možné efektivnosti.

6. Hodnocení celkového postupu vlády při zvládání krize

V grafu je znázorněno to, v jakém poměru média ve sledovaném období hodnotila úspěšnost dosavadního postupu vlády M. Topolánka při zvládání hospodářské krize.

7. Subjekty nejčastěji zmiňované v souvislosti s hospodářskou krizí

7.1. Poměr zmínek o jednotlivých kategoriích subjektů

Graf ukazuje poměr zmínek o různých kategoriích subjektů – soukromých firmách, státních nebo státem vlastněných či zřizovaných organizacích a veřejnoprávních korporacích – v souvislosti s hospodářskou krizí.

7.2. Nejčastěji zmiňované státní subjekty

Graf znázorňuje pořadí medializace státních, státem zřizovaných nebo vlastněných subjektů v souvislosti s tématem hospodářské krize. Zahrnuty jsou pouze ty subjekty, o kterých se objevila zmínka alespoň ve dvou příspěvcích. Graf se týká samostatných zmínek o subjektech, pokud byl uveden některý jejich představitel, byly tyto zmínky zahrnuty do kategorie osobnosti – viz kap. 7.

7.3. Nejčastěji zmiňované soukromé subjekty

7.3.1. Pořadí medializace jednotlivých soukromých subjektů

Graf zobrazuje pořadí medializace soukromých společností a firem v souvislosti s tématem hospodářské krize. Do grafu jsou zahrnuty ty společnosti, které byly zmíněny minimálně ve třech příspěvcích. Graf se týká samostatných zmínek o subjektech, pokud byl uveden některý jejich představitel, byly tyto zmínky zahrnuty do kategorie osobnosti – viz kap. 7.

7.3.2. Pořadí medializace soukromých subjektů podle oboru jejich působení

Graf znázorňuje pořadí medializace soukromých subjektů v souvislosti s tématem hospodářské krize podle oboru jejich působení. Každému subjektu byl přiřazen pouze jeden obor. Zahrnuty jsou pouze ty obory, o jejichž zástupcích z řad soukromých subjektů se objevila zmínka alespoň ve čtyřech příspěvcích.

7.4. Zmiňované veřejnoprávní korporace

Graf zobrazuje pořadí medializace veřejnoprávních korporací v souvislosti s tématem hospodářské krize. Graf se týká samostatných zmínek o subjektech, pokud byl uveden některý jejich představitel, byly tyto zmínky zahrnuty do kategorie osobnosti – viz kap. 7.

8. Medializace osobností v souvislosti s hospodářskou krizí

8.1. Pořadí medializace jednotlivých osobnost

Graf zobrazuje pořadí medializace osobností v souvislosti s tématem hospodářské krize. Do grafu jsou zahrnuty ty osobnosti, které byly zmíněny minimálně ve třech příspěvcích.

8.2. Pořadí medializace osobností podle oboru jejich působení

Graf znázorňuje pořadí medializace osobností v souvislosti s tématem hospodářské krize podle oboru jejich působení. Každému subjektu byl přiřazen pouze jeden obor. Zahrnuty jsou pouze ty obory, o jejichž zástupcích z řad osobností se objevila zmínka alespoň v šesti příspěvcích.

9. Metodika

Úvod a výběr příspěvků

Hlavním cílem analýzy bylo zmapovat obsahovou a časovou strukturu mediální prezentace tématu hospodářská krize v České republice. Analýza zahrnuje všechny relevantní příspěvky sledovaného období uveřejněné v denících Mladá fronta DNES a Hospodářské noviny zaznamenané společností Newton Media v období od 20.3.2009 do 20.4.2009.

Zdrojová data byla analyzována z různých hledisek. U každého publikovaného příspěvku bylo sledováno několik formálních a obsahových parametrů, které umožnily následné filtrování, seskupování, vytváření statistik a formulování závěrů.

Základní sledované parametry:

Formální parametry

jsou nezávislé na obsahu příspěvku a z jeho struktury snadno zjistitelné. Zahrnují: název příspěvku, autora, datum vydání, název média a rubriku / pořad.

Obsahové parametry:

nejsou triviálně stanovitelné a podléhají pečlivému posouzení mediálního analytika. Z obsahových parametrů jsme sledovali: hodnocení příspěvku vůči subjektu nebo navrhovanému protikrizovému opatření, počet příspěvků u jednotlivých protikrizových opatření, počet příspěvků v jednotlivých médiích, medializaci dopadů krize, subjektů a osobností.

Hodnocení

Každému z navrhovaných protikrizových opatření bylo přiřazeno hodnocení podle následujících pravidel:

• negativní - kritika navrhovaného opatření
• neutrální - informativní nehodnotící příspěvky
• pozitivní - pochvala navrhovaného opatření
• ambivalentní - obsahuje zároveň negativní i pozitivní hodnocení

Stejná kritéria byla použita i pro hodnocení celkového postupu vlády při zvládání hospodářské krize.

Dopady krize a protikrizová opatření

U každého příspěvku byla provedena obsahová analýza a bylo určeno, zda se v něm vyskytuje popis nějakého konkrétního dopadu hospodářské krize a návrh nějakého protikrizového opatření. Jeden příspěvek mohl pojednávat i o více dopadech a více návrzích opatření. V rámci návrhů opatření byly dále identifikovány ty, které vznikají na úrovni státu, a ty, které vznikají na úrovni firem. V rámci úrovně státu byly ještě navíc odlišeny ty návrhy, jejichž navrhovatelem je vláda, a ty jejichž navrhovatelem je ČSSD.

Subjekty a osobnosti

Subjekty a osobnosti byly vybírány na základě obsahové analýzy příspěvků. U subjektů bylo provedeno rozlišení na státní, soukromé a veřejnoprávní korporace. U soukromých subjektů a u osobností byl definován také obor jejich působnosti.