Jak by volila média aneb publicita eurokandidátů

Analýza společnosti Newton Media pomáhá odpovědět na otázku, jakou roli hraje při rozhodování voličů medializace jednotlivých kandidátů. Zaměříme-li se na publicitu uchazečů o křeslo v Evropském parlamentu ve sledovaném období od 1.1.2009 do 5.6.2009, dojdeme k závěru, že známost kandidáta, daná do značné míry jeho výskytem v médiích, není pro jeho úspěch určující. Dokládá to žebříček kandidátů do EP podle počtu příspěvků, v němž prvních pět míst obsadili politici, kteří europoslanecký mandát nakonec nezískali. Kdyby záleželo pouze na výši medializace, v Evropském parlamentu by zasedalo pouze osm nově zvolených europoslanců (Zahradil, Březina, Havel, Ransdorf, Roithová, Kožušník, Vlasák a Tošenovský). Bývalý moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, jenž obdržel v evropských volbách nejvíce preferenčních hlasů, se v žebříčku podle počtu příspěvků umístil na poslední „postupové“ příčce. Na nízkou medializaci E. Tošenovského, údajně způsobenou jeho malou aktivitou v kampani, upozorňoval redaktor Lidových novin Petr Kolář (7.5. a 14.5.2009).

Medializace kandidátů do EP

Graf zachycuje medializaci kandidátů do Evropského parlamentu ve sledovaných skupinách médií (celostátní deníky, regionální tituly, týdeníky a časopisy, televize, rozhlas a internetové servery) za období od 1.1.2009 do 5.6.2009. Graf obsahuje prvních 22 kandidátů, neboť přesně tolik míst má ČR vyhrazeno v europarlamentu. Do analýzy náležely všechny příspěvky o sledovaných osobnostech bez ohledu na to, byla-li jejich kandidatura do EP zmíněna či nikoli.

Nutno podotknout, že mezi nejmedializovanějšími kandidáty se nacházely osobnosti, jejichž některé kroky na jevišti domácí politiky byly v médiích hodnoceny negativně či ambivalentně. V prvé řadě se jednalo o tři poslance, kteří hlasovali v Poslanecké sněmovně pro vyslovení nedůvěry koaliční vládě stran, na jejichž kandidátkách byli zvoleni ve sněmovních volbách v roce 2006. Všichni tři – Olga Zubová, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel – se po pádu Topolánkovy vlády rozhodli kandidovat do Evropského parlamentu za nově vzniklé subjekty. Problematické rysy vykazovala i medializace Vladimíra Železného, který krátce před volbami stanul před soudem kvůli údajnému krácení daní a jenž vstoupil do povědomí veřejnosti i registrací značky Libertas.cz bez původního souhlasu vůdce hnutí Libertas Declana Ganleyho. Nepříznivý mediální obraz měl šéf Dělnické strany Tomáš Vandas, jenž předsedá straně, k níž média téměř automaticky přiřazují přívlastky „extrémistická“, „radikální“ či „ultrapravicová“.

Mezi nejčastěji medializované kandidáty se řadili i ti, kteří buď europoslanecký mandát v letošních volbách obhajovali na kandidátkách nových stran (Železný, Bobošíková, Hybášková) a nebo v současnosti působí v Parlamentu ČR (Štětina, Rabas). Z pozice místopředsedy KDU-ČSL v médiích často vystupoval David Macek, vysokou publicitu zaznamenala v souvislosti se svým odchodem z Topolánkova kabinetu i exministryně Džamila Stehlíková. Jiřinu Šiklovou citovala média spíše jako známou socioložku či signatářku Charty 77 než jako kandidátku Strany zelených do EP. Přesto právě socioložka Šiklová patřila mezi osobnosti, které díky preferenčním hlasům notně vylepšily svou pozici na kandidátce té které strany. Ačkoli kvůli celkovému výsledku Strany zelených neměla Jiřina Šiklová šanci získat europoslanecký mandát, díky přízni voličů se posunula ze čtvrtého na první místo „zelené“ kandidátky. Leadera této strany Jana Dusíka novináři často zmiňovali jakožto náměstka ministra životního prostředí.

Medializace kandidátů do EP (v rámci zvolených stran)

Do grafu byli zařazeni pouze kandidáti stran, jež v evropských volbách překročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do EP. Graf obsahuje prvních 22 kandidátů, neboť přesně tolik míst má ČR vyhrazeno v europarlamentu. Do analýzy vstoupily příspěvky publikované ve sledovaných skupinách médií (viz výše) od 1.1.2009 do 5.6.2009.

Omezíme-li žebříček kandidátů pouze na strany, které překročily pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Evropského parlamentu, získáme skupinu politiků, jejíž složení se již notně přibližuje sestavě, kterou do štrasburského sněmu vyslali čeští voliči. Z nově zvolených europoslanců z řad ODS se mezi nejmedializovanější kandidáty neprobojovali pouze Milan Cabrnoch a Andrea Češková. Naopak zde nechybí občanský demokrat Jaroslav Zvěřina, jemuž navzdory nadprůměrnému počtu preferenčních hlasů od voličů europoslanecké křeslo těsně uniklo. Oproti skutečnému stavu je v žebříčku medializace méně zastoupena ČSSD, z jejíchž nových europoslanců neuspěli Pavel Poc, Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek a Olga Sehnalová. Mezi kandidáty s nejvyšší publicitou pronikli všichni čtyři politici, již budou v EP reprezentovat KSČM. Naopak navzdory poměrně vysoké medializaci nezískali europoslanecké křeslo komunisté Kateřina Konečná, Věra Flasarová, Zuzana Bebarová-Rujbrová a Václav Exner. Na jejich častém výskytu v médiích se do značné míry podílely Haló noviny, jež od začátku roku pečlivě představovaly všechny uchazeče o europoslanecký mandát z řad KSČM. O jedno místo více než ve skutečnosti získali lidovci. Vedle zvolených europoslanců za KDU-ČSL Zuzany Roithové a Jana Březiny se mezi nejmedializovanější kandidáty prosadil i David Macek.

Seznam použitých zkratek politických subjektů: ODS – Občanská demokratická strana; ČSSD – Česká strana sociálně demokratická; KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy; KDU-ČSL – Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová; DSZ – Demokratická strana zelených; LIB – Libertas.cz; SZ – Strana zelených; SUV – Suverenita; DS – Dělnická strana; EDS – Evropská demokratická strana; STA – Starostové a Nezávislí – Vaše Alternativa.

Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media